Starati
Starati = starého činiti, alt machen (mu- sit.); neustále žádati, prositi, napomínati, pokoje nedati, zu etwas zu bewegen suchen, in Jemanden dringen, bereden, vermögen; se = starým se stávati, věkem scházeti, alt werden; pečocati, sorgen, besorgen, sich kümmern. Jg. — koho. Ustavičné ho sta- rala (prosila). V. A když jej starala usta- vičně. V. — koho oč. O to jeho více sta- rati přestali. Háj. Nechtěl obce o to starati (prositi). V. Rádi bychom mu něco dobrého učinili, byť nás jedné zač žádal, než aniž nás kdy oč stará. Čr. V tom za zlé jmieti neráčíte, že vás po druhé o to staráme zna- jíce, že to z potřebnosti činíme. NB. Tč. 131. O to od kazatelů starán byl. Ler. — Nz. — koho oč skrze co. Skrze posly a dary papeže o to staral. V. — se, koho v čem. Budeš-li mne v tom starati (beauf- tragen). Us. Ten nestará se v Bohu, kterýž netieží sě na duši v ctnostech, jakož se tieží na svých údech. Hus. I. 117. — se o koho, oč. O něčí dobré jméno se s. V. O nabý- vání statkův. V. Nejvíce se o pokoj sta- rám. Jir. dh. S. se o práva země. Tov. 24. Staral se o to dítě jako otec. Us. Dch. Víc se starej o svědomí než o lidskú lásku. Mor. Tč. Něstaraj se synečku o j ednu dě- večku, dyť jich máš po světě jako izobečku. Sš. P. 347. Rád bych, aby se časně staral o nějakou hospodyni. Žer. 333. Mají se la- skavé o svých bližních spasení s. Hus. III. 30. Kdo má škodu, o posměch se nestarej. D. Za rána se o něco s. Us. Kdo se o nic nestará (bezpečný). V. S. se o koho také = pomlouvati ho. Us. Stará se o to jako pes o mráz. Pk. — Št. — se. Nech čerta starati se, má tvrdou hlavu. Prov. Kdo se stará, brzo se sstará. Č. Zdali mníte, že duše člo- věčí stará se (= stárne) tak jako tělo? Mudr. Slepice se stará, když chodíc po dvoře po- kvokává. Mor. Brt. Nic se nestarejte. Us. Dch. Maria se starala, kde by plének na- brala ; Starala se máti má, hej nám hej, kde mě k místu dochová; Starám se já, starám, starú maměnku mám, kdo mi jich opatří, až já se jim vydám; Ach táto, tatíčku, co se tam staráte, jedinú mě máte; Starajó se lidi, jak my budem živi, šak už na brloš- kách rostó dóbky křivý; Starám se já, sta- rám, strča hlavu za trám a ručičky za rošt, to je moja starosť. Sš. P. 33., 71., 72., 145., 682. (Tč.). — se kým (pečovati). Milujte své rodiče a vděčni buďte, že se vámi sta- rají. Št. Hospodáři vámi se starají. Št. Kn. š. 114., Výb. I. 702. 11. — se s kým. Sta- ral se chudý s chudou, jak spolu živi bu- dou. Er. P. 349. — se nad čím. Popeluška se nad tím velice starala. Brt. S. 2. vyd. 78., Poh. II. 191., Klda. 68. — se za koho. Máti pečlivě zaň se starala. Troj. 520. — skrze co. Skrze to i král jeho milosť sta- rán jest býval. Zř. mor. 1604. (Tč.). — oč kde. Stráž ta musila v místnostech těch o pořádek a bezpečnosť s. se. Sš. L. 196. — kdy (k čemu). Ve dne v noci se o tebe starám. Us. Za pronásledování vandalského v Africe nejedni mučeníci od Arianů k od- padnutí od víry staráni byvše jedním ústem vyznali. Sš. II. 112. Dal příklad pán dětem, jak se o rodiče ve stáří podešlém starati mají. Sš. J. 290. — se za koho. Ona se za mne starala. Tkad. — se oč jak. Vší snaž- ností se o to starají. Sych. S opravdovou péčí o to se starali, aby herbář vydán byl. S pilností o něco se s. Žer. (Pr.). — se na koho. Kdo se bude na ubohé žebráky sta- rati? MM. — se do čeho, do koho, na Slov. = se oč. Co se do mne staráš ? Do všeho se musíš starati. Plk.