Starec a stařec
Starec a stařec, rce, m., stařík, a, sta- reček a stařeček, starček, rečka, staří- ček, čka, staroušek, ška, m. = starý muž, der Greis. V., BO. S. chodí shrbený. Kom. Naplnila sě žádosť starcě Simeona a Anny, že Simeon vzem ho na rucě řekl jest. Hus II. 328. Když se (si) stařec s mladou robou hrá, smrť se od radosti popuká. Slez. Tč. Vz Starý. — Na Mor. a Slez. stareček = ded, Klš., Zlob., Hš., der Grossvater. Byl jsem u stařečků, bei den Grosseltern. Mor. Šd. Nesli dítě s matičkou od stařečka s hů- lečkou. Sš. P. 745. Náš staříček sobě vzdy- chá, hříšná duše se v něm leká; Josífek staříček uchlechtilý, kolíbal díťátko rozto- milý. Sš. P. 25., 511. Dostaneš třetinu po staříkovi — nic (stařík nezůstavil nic). Na mor. Zlínsku. Brt. — Starec, u čihadla =. smrček ve kři. Us. — S., stará réva vinná, der Stamm. Vz Víno. Us. — S. v botanice 1. starček, senecio, das Krötenkraut; s. obe- cný (přímětné koření, V.), větší, lepkavý, lesní, saracenský, pěkný, hájní; 2. s. = ře- pík, agrimonia, der Odermennig; s. obecný (řepík lékařský, řepíček, a. eupatoria, Acker- mohn), vysoký trank; 3. s., lysimachia num- mularia, penízek, Lysimacliie; 4. s., mužíček. Jg. — S., něm. Starz, ves u Kdyně. PL., Tk. I. 312.