Starec a stařecStarec a
stařec, rce,
m.,
stařík, a
, sta- reček a
stařeček,
starček, rečka,
staří-
ček, čka,
staroušek, ška, m. =
starý muž, der Greis. V., BO. S. chodí shrbený. Kom. Naplnila sě žádosť starcě Simeona a Anny, že Simeon vzem ho na rucě řekl jest. Hus II. 328. Když se (si) stařec s mladou robou hrá, smrť se od radosti popuká. Slez. Tč. Vz Starý. — Na Mor. a Slez
. stareček = ded, Klš., Zlob., Hš., der Grossvater. Byl jsem u stařečků
, bei den Grosseltern
. Mor. Šd. Nesli dítě s matičkou od stařečka s hů- lečkou. Sš. P. 745. Náš staříček sobě vzdy- chá
, hříšná duše se v něm leká; Josífek staříček uchlechtilý, kolíbal díťátko rozto- milý. Sš. P. 25., 511. Dostaneš třetinu po staříkovi — nic (stařík nezůstavil nic)
. Na mor
. Zlínsku. Brt
. —
Starec, u čihadla =.
smrček ve kři. Us. — S.,
stará réva vinná, der Stamm. Vz Víno. Us. — S.
v botanice 1. starček, senecio, das Krötenkraut; s. obe- cný (přímětné koření, V.), větší, lepkavý
, lesní, saracenský, pěkný, hájní; 2.
s. =
ře-
pík, agrimonia, der Odermennig; s. obecný (řepík lékařský, řepíček, a. eupatoria, Acker- mohn)
, vysoký trank; 3.
s.
, lysimachia num- mularia,
penízek, Lysimacliie; 4. s.,
mužíček. Jg. — S., něm
. Starz, ves u Kdyně. PL., Tk
. I
. 312.