Stáro, staroStáro,
staro, vz Starý. —
S.
, a, n. =
stáří, das Alter. Užíváme slova toho s před- ložkami. K stáru (ke starosti). Kdo z mládí se nestará
, ke stáru nic nemívá. Měsíc je na stáru, na nově. U Rychn. Dst. Kdo s ním ku stáru tu na světě pobude? Sá. K stáru se všecko shledá. Čemu z mládí navykneš, to se ti k stáru hodí. Prov.