Starodávno
Starodávno, adv. a subst. Od starodávna, od stara dávna, von Alters her. Čeho by od starodávna obyčej byl. Pref. Jakož jest od s-vna bylo. O. z D. Grunty, ješto od starodávna k právu městskému příslušejí. Václ. IV., Pr. 1861. 26. To od starodávna bývalo. Žer. 312., Půh. I. 209., II. 566. Ten mlýn že byl otce jeho od stara dávna. NB. Tč. 128. — Ten visí na starodávnu jako žid na desateru. Lom. — Po starodávnu, nach alter Art. Vrat. 24. — Po s. něco sta- věti. Pref. — Ze stara dávna, ze starodávna, von Alters her. — Za s-dna, von Alters. V. Spisové za s-dna i za našich let vydaní. V. Tak za starodávna bývalo. Kom. L. 28. — Vz Málo, Příslovka, Od starodávna. Jg.