Starodávný, -ní
Starodávný, -ní = předvěký, starobylý, uralt, hergebracht, alterthümlich. S. způsob, věc, V., zvyk, Us., město, Har., rod, Jel., obyčej, čas. D. S. (staré) přátelství. Dch. Vedle s-ních obyčejuov za právo majíc pro naučenie k vám právních věcí poslati . . . NB. Tč. 234. Aby přišel s-ný galán, aby mně to sluníčko svítilo, co mja těšívávalo; Něnadala sem se ani se nenadam, že by se mi vratil s-ny galan; Má panenko starodávní, brzo-li tě čert udáví? Sš. P. 293., 299., 659. (Tč.). Kdyby nebylo s-ní naší důvěrnosti, která mne v tom ujišťuje, že psaní mé dobře přijato bude. Žer. 319. Zachován buď s-ní řád v sedáni podlé rodův a let. Zř. mor. 1604. (Tč.). — Staří, starodávní = veteres. V.