Starosť
Starosť = věk. Jenž jest ve dvú letú své starosti umřel. Výb. II. 482. — S. = letitosť. Když také pýcha a smilstvo od- stúpí člověka k starosti. Št. Kn. š. 184. Uč se od mladosti, jak máš žíť v starosti. Us. Tč. S-sti žádná bylina nepřeroste. Bž. exc. — S. = péče atd. Buď bez s-sti. Us. Za dne mi s-sti nescházejí s mysli a v noci pro ně spáti nemohu. Šml. Velké statky velké starosti. Velké statky, velké dluhy, převeliká s. k tomu. Črn. Zuz. Prekláda s. s pleca na plece. Slov. Rr. MBš. Jedna s. druhou honí. VSlz. I. 223. Jak přijde s., přestává žvavosť. Mor. Tč. S. nedá ani na mäkých (měkkých) poduškách dobre spáť. Slov. Tč. Cf. Malé děti šlapou matce na sukně, veliké na srdce. Us. Malé děti jeďá (tátovi) chléb, veliké mozk. Val. Vck.