Starožitnosť
Starožitnosť, i, f., starožitosť, na Slov. také starožitavosť — starobylosť, starodáv- nosť, starověkosť, die lange Dauer, das Alter. St. rodu. Vz Žer. Záp. I. 16., 17., 176., 178., 186., II. 103., 123. — S., starý čas, die Ur- zeit, V. — S., staří a předkové naši, die Vorfahren, die Vorwelt. V. Celá s. vyznává. Sš. I. 13. — S. = věc n. obyčej starožitný. Ros. S., Antiquitäten, Alterthümer, veškeré památky starých dob a veškeré plody a zjevy života veřejného a společenského; v užším smyslu = hmotné pozůstatky z dob starých, jimž lépe sluší název starožitniny. S. N. Milovník s-tí. D.