Starožitný, star..žitý
Starožitný, star..žitý, na Sloven, také starošitavý — starý, alt. Jestliže by obě strany svědky nebo lidi s-né vedly, úředníci takto se v tom mají míti při nich. Tov. 76. Což na takovou s-ou osobu naprosto nenále- želo. Skl. 613. Neb byl člověk s. NB. Tč. 90., 199. Chci naň ukázati s-nými lidmi, že jsú nám to učinili. Půh. I. 368. S. hospodyně, s. a slavný rod, dům, V., národ. Har. Mýta nebo mostního dávali lidé s-tí. Boč. ex. ms. 1496. — S., starobylý, starodávný, uralt. S. paměti, V., řád, Ros., Damašek, V., město. SŠ. Sk. 107.