Stařina, stařinka
Stařina, stařinka, y, f. = něco starého, etwas Altes. Páchne s-nou. D. — S. — zá- pach, jehož příčinou jest stáří. To maso zavání stařinou (jest staré). Mor. Šd. Maso čuť stařinou. U Opav. Klš. — S., stará tráva, která dlouho na louce zůstala, altes Gras. V Kunvald., u Jižné. Msk., Vrů. — S., tráva n. bylina pod sněhem zůstalá. Zlob. — S., v hornictví starý důl, staré dílo, záruba, ve které se těžilo, der alte Mann, die alte Baue, Altung, der Verhau. Hr., Hrk. S-ny otvírati, do s-řin přijíti. Vys.