Statek
Statek, tku, stateček a statček, ečku, m. S. od sta (státi). S. —jmění, majetnost, nábytek, zboží, das Gut, Vermögen. Eigen- thum, die Habe. S. movitý a nemovitý. Vz Svrchky. S. movitý = vše, co vedeno, ve- ženo aneb neseno býti může. Blř. S. = každá věc mající hodnotu. Nz., J. tr. Málo statku mající chudý; veliký statek držeti (bohatým býti); mnoho peněz a s-ku míti; stateček prostřední, skrovný; o nabývání a dobývání s-tku se starati; statek sháněti, shromažďovati; po s-tku dychtiti; o s. při- jíti; s. ztratiti, utratiti, rozmrhati, promrhati, projísti, propiti, prožrati, skrze hrdlo a zadek prohnati; s. vlastní, cizí; nespravedlivě (zle) nabytého (dobytého) s-u neužive třetí dědic aneb vnuk (koleno). V. Něco míti statkem (besitzen). Dch. A vy tolí s-ku máte, jistě vy mně něco dáte; Třeba jsem chudobná, dyž su jen poctivá, ešče milý pán Bůh pro mne s. chová; Pán Bůh ščestí nedal na tvojem statečku, že si ty ošidil chudobnó děvečku; Nehledá galanky, ale hledá statků. Sš. Ps. 14., 252., 359. (Té.). Božského tre- staňá bojím sa na mojem statečku. Sl. ps. 72. Bratr muoj mého statku mnoho utratil; Vedlé těch lidí svědomí s. toho umrlého člověka ženě zůstati má; Jakož pak i fojt nás zpravuje, když ten s. zapovídal, že tej truhličky tu nebylo; Prodal sem jemu duom se všiem s-em, co v domu bylo; Milý synu, ohledaj, jestli ten s. v nie (v truhlici) celý; Což se peněžitého s u dotýče, toho sem ne- porušila; Do truhličky s. přeložil; Z toho s-ku dva postavy sukna kúpeny; Abychom opatřili, aby sirotkům s. nehynul; A žalob- ník, ten s. dlužníkuov, jenž k tomu řemeslu súkenickému slušie, byl zamkl. NB. Té. 11., 35., 143., 157., 198., 210., 220. Aj pod tvú stráží vešken svoj s. ostavnji. Pass. 41. Pobral našim chudým lidem jich s-ek. Půh. II. 434. A že jsú lúpežníci, to jest jisto: neb berú chudým jich s.; Vešken s. svůj byla jest vydala na lékaře; Dá-li člověk vešken s. domu svého za milovánie, jako ničímž pohrdá jím; Písmo sv. velmě volá na pomstu těch, kteří křivě berú lidem jich statečky; Kam Pán obrátí můj s., tam buď. Hus I. 451., II. 403., III. 98., 193. (Tč.). Kdo hledí na svátek, ten má bídný statek; Kdo chudobným pomáhá, ten své s-ky roz- máhá; Když máš velký s., přátel máš do- statek, a když přijdeš v neštěstí, přijdeš do všech neřestí; Kdo má s-tek, má i takých, kteří ho zjedajú (sjídají); Skromnosť roz- množuje s-y, hojnosť vede jich na zmatky; Pracuj a modli se, s. tvůj množí se; Muž a žena spolu pracují a svůj s-tek vždycky zmnožují. Mor. Tě. Svěť svátek a posť se v pátek, nebude tvůj s. krátek. Prov. Sk. S-ku se nedohostí, kdo se ho nedopostí. Sk. S. zástavní; na cizí s. sáhnouti; s. prohýs- kati, provýskati. Hráč a marnotratný žráč, bývá svého statku dráč; Mil statek jaký- koliv. D. On má dosti s-ku. Ros. S-ky ně- jakým způsobem si naháněti. Smrž. S-tky násilně jim brali. Flav. Ze statečku svého rád udílí. Ros. S. zle dobytý nededí. Zboží, statek zle nabytý, bývá ještě hůř odbytý. Lom. Čím více s-ku máme, tím víc ho žádáme. Lom. Má s-ku bez nedostatku. Sych. S-ků nasaditi i hrdla nelitovati; Podělil nás s-em svým. Sych. Spravedlivým jest jeden každý statku svého vladařem, jehož s povolením práva v držení došel (juste possidet, qui auctoritate judicis possidet); Každý statku svého jest pánem, s kterýmž učiniti může, co se mu líbí. Pr. S. pozemský: bohatství, česť, zdraví, úřad, sláva atd.; s-ky vnitřní: nevinnosť, čisté svědomí, osvícený duch, pokojná mysl, neohroženosť atd. Stateček po knězi Šimonovi má rozdělen býti na tři díly. Jdn. 222. Jmá ledno dědinu a statka nejmá (mov. jmění). Kn. rož. 128. Ten aby česť a hrdlo ztratil a statek jeho aby na krále připadl. Zř. F. I. A. XXXI. S. ztratiti. Vl. zř. Což v tom domě má jakéhožkoli statku movitého, ježto pod šos přísluší. Václ. II. S. hmotný, osobní. Nz. Svých s-ů někomu postoupiti; vykázka, hodnota, spol- čení, správce, seznam s-kův. J. tr. Jeden s-ku druhého osobití si nemůže; Kdoby se s-ků zmocňoval; Na s. po příbuzenství se potahovati, táhnouti; Před stvrzením kšaftu nikdo se v s. odkázaný neuvazuj. Er. Hle- děti ke komu o s.; s. zavaditi (belasten); s. zastaviti, zastavený, v zástavu daný. Šp. Kdo cizí s-ek držíš, počet z něho čiň. Rb. Postavil s. (v konvičkách, vz Opilství); Bo- hatý šátek a chudý s-ek dělají na počtech zmatek; Na míkových pličkách (na lahůd- kách) s. projísti (vz Marnotratný); S. brzo shromážděný rychle odchází a mijí (vz Zboží, Koleno a na hoře). Č. — S. nemo- vitý, unbewegliches Gut. V. S. kmenný, zpupný (das Stammgut), D., manský, lenný (Lehn-)., D., dědičný, po někom zůstalý, pozůstalý, zanechaný, kterýž někdo dědí (Erb-). V. S. nemovitý (s. v užším smyslu): zpupný (das Allod, vz doleji), manský (das Lehngut), velkostatek (někdejší zemský t. j. v deskách zemských zapsaný), malostatek ě. s. selský. S. N., Skl. 2. 3. S. městský, obecní, zemský atd., vz Rb. str. 272. S. při- padlý, věnní, dědičný, poplatný, Th., stolní s. královský. Skl. 2. 3. S. pozemský, ein Grundstück. Nar. o h. a k. S. nesvěřenský, das Allodialgut, nadační, Stiftungsdomaine, venkovský. Dch. S. otcovský, mateřský, V., zádušní (Kirchen-), zemanský (Edel-), pro- najatý, Us., odúmrtní n. odemřený (heim- fälliges Gut), J. tr., korunní, Domäne. Nz. Statky mrtvé ruky, bona manus mortuae, Güter der todten Hand. V tom s-ku jsou pořád křiky. Us. Dch. Praví, že jest ze všeho s-ka muže svého po jeho smrti vysazena; Poručila s. nedílný jednomu dítěti; Chtěl věděti, kterak v ten s. vešel; Podlé práva někoho ve s. uvésti. NB. Tč. 38., 161., 200. S. po p. Bohušovi. Žer. Vdova v statečku n. zbožici jedva ostane; Esau dal svůj s. prvorodní za chléb a za krúpy chvátaje, aby sě kvapně najedl. Hus III. 194., II. 241. Když máš s-ek v pořádku, možeš ležeť ve chládku. Tč. S-ek právem dědičným přišel, připadl na N.; Zapověděl to pod statkem a hrdlem. V. Nápadník v s ku umrlého. S. na obec přišlý. Har. Statek propadnouti (= trestem ztratiti). Pod propadením cti, s-tku i hrdla přikázal na vojnu se chystati; Běží mu ne jenom o s., nýbrž i o hrdlo; V držení s-ků býti; Něčí s-ky v loupež dáti. Sych. S-ku i hrdla někoho odsouditi. Har. S. vzíti, odjíti, pobrati. D. Své s-tky ujímá (bére v držení); S. odevzdati. D. S. míti. Us. Věřitele do s-ku dlužníka uvozo- vati. Har. Koupiti si s. Pán jest na statcích. Us. Držitel pořádný grunty den a rok po- kojně vydrže při tom zůstaven bude; Dr- žitel násilný s-tku zděditi nemůže; Nikdo v cizí s. o své ujmě se neuvazuj. Pr. S. svazkem svěřenským zavázaný n. nezavá- zaný. S. nápadný k ruce důvěrné, důvěrné svěření, svěřenství; s. zpupný (nikomu ne- závadný naproti statku manskému); odú- mrtní, odemřený (hinfälliges Gut, erblos); s. zavazen jest n. vězí v dluzích; s. zava- diti, závadným učiniti, závady na s. uvésti; s. závadný n. zavazený; s., na němž jsou dluhy n. závady; propustiti s. z manství. J. tr. Se s-ku závady svésti; zavazení s-u; s. zase naň připadl; s. bez výminky daný; s. pod výminkou odkázaný; kdo nepořádně s. drží, tomu vydržení let neprospívá; uvá- zati se v s.; s. manský na krále připadlý; s. i hrdlo tratiti; s. věřitelům odevzdaný; s. svěřiti; se s-ku někoho pustiti. Er. Sek odběhlý (opuštěný), odběžný (Auktions-). Rk. S. aby od rodu neodešel. Vz Tov. 89. Statky koruny české, vz více v S. N. II. 315. — S. = dobytek, das Vieh, zastr., ale na Slovensku a na Mor. posud. Jg., Mtl., Kda., Vck., Tk., KB., Kčk., Brt. Přihnala s-tek na tvrz. Půh., Gl. 322. Už Juriček jede, velký s-ek žene, Ženu s-tky tvoje. Sš. P. 130. Méně s-ku držeti. Us. — S., náčiní domové. Zák. sv. Ben. — S., podstata, síla, pomoc. Čechové v něm statka neměli. Dal. Kdyžť hlava neduží, ve všechť údech ne- bývá statka. Št. N. 52. Nechaj se mnú svá- řenie, však vidíš, že s-ka nenie. Žk. v. 422. S. v někom míti. Dal. — Ž. wit. 108. 11. St. skl. — S. = příbytek, obydlí, die,Woh- nung. To je můj s-ek. Us. na Mor. Šd. — S. = neplecha, der Unfug; das Ungeziefer. Člověk se nemůže toho s-u zbaviti. U Olom. Šd.