Statek
Statek. Šťastný, jenž na svém statku jest se narodil, a na témž místě trvaje šedjn nabyl. Fisch. Hosp. 7. — S. = jmění. Že jmá ledno dědinu a statka (jmění movitého, peněz, nábytku, dobytka, klenotů atd. ) nemá. Kn. rožm. čl. 128. S. přidává přátel množství. Kom. Ohláš. 189. Statky bez rozumu — zmatky. Statky idú na nestatky. Statok ako lasice. S. cudzí sa nedarí. Slov. Zát. Pŕ. 363b. — S. = koně. Turmani mali statky silné. Slov. Čes. i. VII. 39.