2. Státi
2. Státi, Cf. Mkl. Etym. 319. b., Šrc. 209. nn , Gb. Ml. I. 164. Bude-li stál, si sta- turus fuerit. Št. Kn. š. 22. 35. Stůj, protože stůj má z pravidla přízvuk emfatický, jehož nikdy nemá boj se. Emfatickým přízvukem změnilo se stoj v stój, stuoj, stůj. Kvř. 25. Cf. Gb. Ml. 1.142. O starších tvarech cf. také List. fil. 1884. 461. Jáť stoju. Pass. 276., Mst. 269. Aby stáno bylo, ut stetur. Pror. Isa. 10. 32. Jdi a stój v bráně. Pror. 66. 9. Slovo stojí. Kyt. Neutiekaje stuoj. Výb. II. 45. Postel stojí připravená. Kyt. Stojíš (vo- lání na koně atd )! Dch. List, kdež se roz- kazuje někomn, aby stál. Vš. Stoj chlebe, hneď som v tebe. Phľd. VIII. 177. — co. Co stojí stávka (Wette)? 100 zl. Dbš. Sl. pov. VIII. 38 To stojí mnoho přemýšlení. Ves. Co to stojí? Této frase lid na Mor. neužívá nýbrž: Po čem oves? Po třech, po štyrech, jak kerý. Po čem ty hrušky? Jde-li o celek, táži se zač? Zač to tele? Brt. D. — čím. Myslí, že jím svět stojí. Us. Dbv. Nestoj srdcem o to. Smil. — jak. S. svisno, Mj. 108., bez pohnutí, Osv., na rovni s někým, J. Lpř, se vzpřímenou hlavou, Vrch., přímo jako svíce ve svícnu, Kos., někomu naproti tváří v tvář. Mž 60. Jak hezky je stráží stát Er. P. 645. Stojí jako kráva v zeľú. Slez. Šd., jako na hře- bíčkách (nepokojně), Sá., jako pikula, jak vypoščaný, jak ťululú s pistulú, Brt, jako Lotova žena, jako panák v zelí, jako dře- vený panák, jako dub, jako vůl, jako kůl, jako bluma, jako ťululum na ptáky, jako Honza z boudy, Us. Hnšk., jako svatý u sme- tany (hloupě), jako svatý za dědinou. Rgl. Boháč dobře stojí, každý se ho bojí. Us. Tč. — kde (mezi čím, nad čím, pod čím, před čím, u čeho, okolo čeho, po čem, za čím, uprostřed čeho, podlé čeho, při čem, u čeho, na čem, v čem). Král mezi nimi stoje. Alx. S pod vládou něčí. J. Lpř. Stál před ním. Pass. 96. Orel sta před králem. Řd. zv. 9. (Bart 115.). Vši okolo něho stachu. Alx. Po těch stáchu málem dále v stranu podlé svého krále. Alx. (Bart. 207 ) V tom máme podlé sebe všichni státi. Beck. II. 1. 21. Sli- bujem sobě pomáhati a podlé sebe státi pode ctí a věrou. Výb. II. 383. Anděl stál podlé nich. ČEvang. 3. Správa vojny při tom s. má, který statečností a moudrostí jiné převyšovati bude. Kosmogr. 44. a. S. při někom. Pror. 118. a. Lodi, ješto u břeha stojí. Št. Sv. Prokop u dříví stál. Hrad. 25. b. Ježíš na kříži stojieše. Hrad. 91. a. S. na horúcím uhlí bosou nohou, Pass. mus. 344., na levici, Št., někomu na očích, Us., na rynku, NB. Tč., na výši umělecké, Vlč., na vrchu slávy, J. Lpř , na soudu, Mus., na břehu. Vrch. Přímka AB stojí kolmo na přímce D. Studený pot stál mu na čele. Zr. Na něm vše stálo (záleželo). Sá. Řádil, na čem svět stál (až hrůza). Mor. Knrz. Babylonie v té příčině stála za Aegyptem. J. Lpř S. v záloze, Lpř., v řadě, Mour., ve stínu, v průvanu, Us., v moři na kotvách, Lpř., v bráně. Pror. 66. a. Stály mu v očích slzy. Mcha., Osv., Vrch. V listě to stojí. Arch. II. 421. Voda stojí v studni vysoko. Kod. Mnozí s vysoka padají, ješto v nižším stavu tvrdo (pevně) stojiechu. Št. Ř. 191 a. Co v ohni stojí, by železné bylo, rozpálí se. Km. Jakož dole psáno stojí. NB. Tč. 3. Stůj tam, kaj se stává. Vz Seděti (dod.). Stůjte tu příklady. Tf. O tom nikde nic nestojí. Tk. Č. 1. — kde proč. Někdy stojí pro větší důraz v též větě Dvojí áv. Lpř. — komu. Str 641. a. 11. ř. sh. za ,sluší', polož: . svědčí. Brt. S. 170. Stojí mi svobodno, správně: mám toho vůli, volno mi, lze mi, nehájí se mi toho. Brt. S. 3. vd. 170. Žádná jim rada nestojí (nemají pevné rady, nevědí co činiti) 15. stol. S. komu = odolati někomu, zvítěziti nad někým. Jemuž je (oprava místo: sě. List. fil 1891. 65.) nesnadno státi, by se s námi chtěl hádati. Kat. 1472. Cf. ib. 2357. a Ostati někomu (= zvítěziti nad ním). — nač (komu). S. komu na hrdlo, Let. 334 , Arch. X. 86., na bezživotí. Vrů. Co jsem na své nohy stál (co jsem živ). Jrsk. — jak dlouho. Při tom s. chtí s pomocí Boží do smrti 1532 Mus. Sta tma až do času devátého Hrad. 92. a. Veliká zima stála až do středopostí. Let. 135. Ty třenice stály (trvaly) za šest hodin. IB. 305. Kráva už 3 měsíce, od tří měsíců stojí (nedojí, je tak dlouho před teletem) Us. Wrch. - Na čem Na tom nic nestojí (nezáleží). Us. Rgl. Abys věděla, na čem mé věci s králem stojí. 1495. Minst. Na tom s. není dobré ; A jakž jest na smrti stál, tak na súdě postaven bude. Št. Kn. š. 22., 23. — oč. Tuze o něco s. Sá. O zbožie s. Let. 166. Aby zde přede mnú o to stál a toho se spravil. Arch. VIII. 268. — po čem (proč). Když ty po učení stojíš. Výb. II. 1161 Po čestném sbožie stój. Smil. Kdež by lid po tom stal. Bart. 28. Po světě s. Zjev. sv. Brig. Vidouce, že po jeho víře stojí. Sv. ruk. 138. S. po (světské) cti. Pass. mus. 467., Alx.V. v. 65 (HP. 2 ), Sv. ruk. 226. S. po dvornostech z kakéhos všeteč- stva, po přielišnosti, po rožkoši, po lahod- ném jedení, po umění, po pravdě, po právu. Št. Kn š. 11., 29, 130., 136, 141,, 166., 168. — proti čemu (proč jak). Proti svátostem budú s. protivně a rúhavě. Let. 468. Proti sobě státi. Dal. C 53. A jednú-lis ty protiv pravdě stál pro mě? Št. Kn. š. 18. — s kým: s mistrem stáše. Alx. S ja- kým stáváš, takým ostáváš. Lpř. Vz Po- stávati. — v čem (jak). S v slzách, v pře- myšlení, v myšlénkách, v trudném mlčení. v dumách, ve svých snahách na výši své doby, Vlč., v boji, Osv., v úzkém spojení, v závislosti, v odporu k někomu, v opovr- žení, s někým v přátelství. J. Lpř, před Bohem v modlitbě, Mcha., s někým v pří- zni, Sv. ruk. 221., mocně u vieře. Pass. mus. 285., Alx.V. v. 1330. (HP. 32.). Světí v tej hrózě stáchu Výb. II. 11. Odpově- děli, že stojíme v kompaktatech. Let 142. — zač. Nestojí to ani za fuk, ani za sta- rého čerta, ani za řeč, ani za dobré slovo; nestojí za to, aby ho na lopatu vzal, aby si s ním hubu vypláchl, aby se naň vyplil, aby do něho kop, aby si botu o něj otřel, aby si kramflík o něj utřel, aby ho zem nosila, aby mu chřtán zakroutil, aby mu šláp na krk, aby se s ním špinil; nestojí to za to, aby se po tom shýbl, aby to vy- hodil oknem Us. Hnšk. Stojí jeden za 18 a druhy bez dvou za dvacet. Us. Ten by mi za to stál! Sá. Hraď se každý sám, jeden za všecky nestojí. Us. Fč. Stůj v zemi za chudinu, pro jich sbožie i dědinu. Sv. ruk. 201. Slunce jedno za všecky hvězdy stojí. Km. — kdy. Voják ve dne mašíruje, v noci vartu stojí. Koll. Zp. I. 386. Stojí v neděli a ve svátek vždy právě pod samou kaza- telnou. Sá. Víc, než kapek na rozkvetlé sněti po májovém dešti v záři stálo. Hdk. — po co = po čem. Bych stál po to po něž mám státi Pravn. 2546 , 2852.