Stav
Stav, u, m., od sta (státi, stanouti). S., starslov. stav?, der Bestand, lit. stova, die Stelle, lett. st?vs. Mkl. L. 107., B. 2. — | S., postavení, stan, der Standort, Stand, die ; Stellung. S. sluneční, solstitium. Aby voda mlýny hnáti mohla, musí se její stav co nejvíce zvýšiti hrází. Us. — S., ve kterém kdo jest, položení, okolnosti, ve kterých šije, der Stand, Zustand, Fuss, die Art, Lage. Jg. Pokojný s. nejžádostivější jest. Kom. Když Bořivoj svůj s. změnil (se dal po- křtíti). Dal. k. 23. Něco v nebezpečný s. uvésti. Sych. Dům v dobrém stavu. Us. Ve zlém, v nejlepším stavu býti. D. S. mizerný, psotný. Us. S. přirozený člověka; s. doko- nalosti, milosti, nemilosti, hříchu, nevin- nosti n. hříšný, nevinný. Us. (Jg.). S. války, míru. Rf. Silnice, budovy atd. v dobrém stavu zachovati, udržeti; ku předešlému stavu něco navrátiti; navrácení ku přede- šlému právu a stavu. J. tr. S. obležení. S. N. Nynější stav věcí; S. věcí opanovati; S. mysli, osení; S. nuzný; S. věci není právě lákavý; Tohoto s-u věcí nelze déle udržeti; Smutný s. nemocného; V předešlý s. něco navrátiti; Učiniti něco ve stavu nepříčet- ném. Us. Dch. S. lesa (der Bestand): dobrý, prostřední, špatný, mýtný, dospělý, pomí- chaný, smíšený. Sp. S. kassovní vykázati. Sp. K horšímu stavu se chýlení. S. skupeniny, skupenství, der Aggregatzustand. Šp. S. do- bytka, der Viehbestand, Viehstand; S. dluhů, dlužnosť, der Passivstand. Nz. Stav podzá- konný, podmilostný; Za to s. církve samé se nám v listu Pavlovu zřetelně naličuje; Stálý s.; To k trpnému jejich a odvislému stavu dobře se hodí; Obnovení s-vu raj- ského předhříšného; Stejnosť mravného s-vu před obrácením; Neměl ale s. pokojný onen dlouho trvati; Vylíčiv Lukáš s. prvotné církve přistoupá k vypravování; Jiní na s. církve sklíčený odkazují; S. ponížení, úprazně či klenoty Páně; S. Páně již oslavený ; S. nevinny; Nezná sv. Jan nejetného s-vu mezi láskou a nenávistí. Sš. I. 72., 154., ÍI. 28., 32., 84., 93., Sk. 34., 35., 139 , J. 262., 297., Ob. 160., 297. (Hý.). Na jiný s. něco obrátiti. Kat. 2958. Umyslil bieše své dcery v bludný s. dáti. Pass. 37. (Hý.). Stav prvého člověka před pádem jest zdravie; A tak již máš vy- psán od Krista stav žebráka Lazara; Člo- věka k prvnímu stavu navrátiti; Člověk chce-li přijíti ku poznání pravému, musí naj- prv znamenati s. vedlé těla i duše. Hus I. 293., II. 242., 431, III. 142. (Tč.). Zboží došlo v stavu poškozeném jest dle něm.a tedy lépe: zboží došlo porušené. Šm., Šb. Stav zdravotní správce jest uspokojivý, lépe: správci vede se tak, že se není čeho obávati n. vede se dobře, jeho zdraví jest dosti dobré. Šb., Brs. 2. vyd. 237. Hleděno buď, byla-li řepa do nádoby dána v stavu zdravém n. pokaženém, lépe: byla-li řepa do nádoby dána zdravá n. zkažená. Šb. Dům nachází se ve špatném stavu, lépe: dům jest sešlý, chatrný, na spadnutí. Šb. Kresli ptáky dříve ve stavu oškubaném šp. m.: ptáky oškubané; Zámek byl ve stavu spu- štěném šp. m.: na spadnutí, zboření. Km. Ve s-vu suchém šp. m.: za sucha. Brt. Po- litický s. věcí v Turecku jest nebezpečný, lépe: politické postavení Turecka jest ne- bezpečné, Turecko jest v nebezpečném po- stavení politickém. Šb. Přesvědčil se o stavu věci, lépe: přesvědčil se, jak se věc má, v jakém způsobu věc jest. Érs. 2. vyd. 237. Nemáme tedy dle Brs. slova stav ve smyslu německého Zustand užívati, kde toho třeba není. Jest v jiném stavu (v požehnaném, těhotná). Us. Vz Míra a strany přísloví: Prodělání. — S., způsobnosť, moc, možnost, der Stand, die Fähigkeit, Kraft, Möglich- keit, das Vermögen. Nejsem ve stavu to učiniti (na Slov. v stavě). Us. Tato vazba má se za germanismus, správně: nejsem s to, abych to učinil, nebo nemohu toho (to) učiniti. Vz S to a Cf. Brs. 2. vyd. 237. — S. vztahem na domácnost. S. svobodný, mládenecký, panický, panenský, s. vdaných, manželský (vz Manželství), vdovský. Us. (Jg.). Svůj stav proměniti; v stav manžel- ský vkročiti, V., vstoupiti, Us., k stavu man- želskému požádati. Har. Čím vdova svój stav vdoví promění? Pr. Předek dává s-u panenskému a panickému. Sš. I. 156. (Hý.). Za muže šla a stav vdovský proměnila. NB. Tč. Těžký, těžký kameň mlénský, ješče je těžší s. manželský; Kameň mlénský se omele a s. manželský nerozvede; Já sem sobě umínil, že stoupím v stav manželský a když se mně zle povede, stoupím ve vojenský. Sš. P. 479., 590. (Tč.). — S., vek, doba, das Alter. Došel mužského stavu. Dal. Není na s-vě = na té době. Výb. I. 1096. 10. - $., živnost, der Stand, Beruf, Charakter, das Gewerbe, Geschäft. S. či povolání. Rozličné s-vy čili druhové povolání. Aby lidská spo- lečnost v pořádku zůstati a účelů svých do- síci mohla, potřebí je rozličných s-ů, ze kterých každý zájmy její zvláštním způso- bem zastává. Jest a musí býti právě tolikero stavů či povolání, kolikero je rozličných zájmů lidské společnosti, které tím ostří- hány a zastoupeny býti mají. 1. Duchovým zájmům společnosti lidské slouží: povolání učencův; povolání krasovědného umělce; povolání učitelovo a vychovatelovo ; povo- lání kněze a duchovního správce. — 2. Tě- lesným zájmům slouží: s. vyrábcův či pro- ducentův (horníkův, rybářův, myslivcův); s. továrníkův či fabrikantův (s. řemeslní- kův); s., jenž výrobky a tovary v oběh uvádí (s. obchodnický a kupecký). — 3. Du- chovým a spolu tělesným zájmům slouží: p. lékařovo; p. vojínovo (s. obranný); povolání soudce a zástupce právního. MP. 215. 216. Jako každý je povinen pro všeobecné dobro lidské společnosti dle sil svých činným býti, tak má i povinnosť, sobě zvláštní stav či povolání vyvoliti a to takové, pro které zvláštní síly a vlohy se míti domnívá. MP. 215. S. dílovedoucích, dělnický, koželužský, řemeslnický , tovaryšský, továrních učed- níků atd. Šp. Jistý stav sobě vyvoliti. Kom. Jejich stav je k tomu víže. Kram. S. řemeslníkův. Kom. S. učených. Kram. Byli rybáři stavem. Sš. II. 20. Co tvoj s. tebe (tobě) prinášá, s tím buď spokojný. Na Beskyd. Tč. Mám jen povinnosti svého s-u. Dch. Podlé s-u byl Lukáš lékařem. Sš. L. 1. Podlé s-u (tkadlcovského) bidlo, podlé stavu (důchodů) bydlo. Šd. Kdo jakého stavu n. povolání jest (1650.). Er. Jakého stavu svědek jest; právo stavu; stav úředníkův. J. tr. Oděv, stravu podlé stavu. Č. V kaž- dém stavu najdeš vadu. Prov. Jest živ po- dlé svého stavu. Ml. Ten s. jest nejdóstoj- nější, jehož nemuož nižádný právě míti a požívati jedné s vólí; Člověk má pilně vá- žiti, který mu se s. lépe hodí. Hus I. 448., II. 32. Drž se čistotně podlé svého stavu. Na Mor. Tč. Jaký s., taký mrav. Vz Zvyk. Lb. Každý s. mívá svůj mrav. Němc. Buď se svým stavem spokojen, vz o tom pří- sloví : Dobrý, Držeti co, Kněz, Koza, Kráva, Rohy, Sedlák, Švec, Osud, Spokojenost. — S., vztahem na obec, třída lidu, der Stand. S. duchovní, knížecí, hraběcí, panský, ry- tířský, městský, sedlský, světský, řemesl- nický atd. Ros., Václ. I., Zř. F. I. A. III. Stavové zemští sněmující v Čechách byli: s. duchovní (arcibiskup, biskupové a infu- lovaní preláti jsouce držitelé statků do desk vepsaných), panský (vévodové, knížata, hra- bata), rytířský, městský. Jg. Vz Rb. str. 272. Na gruntech stavu panského, rytířského a Pražan obojích měst. Nar. o h. a k. Na po- níženou prosbu všech tří stavů království českého s týmiž stavy narovnati a smluviti ráčil. Nar. o h. a k. Všichni, kteří užívali s-u rytířského. Břez. 167. Jakého koli s-vu. Dch. S. úředníků, der Status einer Behörde. J. tr. Já mám být zbavený svého potěšení; kdo mě ho zbavuje? vojanščí stavové. Sš. P. 576. Jenž slova ta o s-u otrockém béře. Sš. Sk. 24. Snad mu velí otec, aby byl mnichem neb knězem a on znamená, že se mu ten s. nehodí, nenie zavázán v tom otce poslú- chati. Hus II. 31. — S., vzhledem k důsto- jenství, urozenstvo, der Stand, hohe Stand. Muž od stavu, vysokého, urozeného stavu. D. Do s-vu povýšenu býti, Us., přijatu býti, mezi vyšší stavy posaditi; nižšího stavu. V. Z nízkého stavu. Us. Povýšiti někoho ve stav urozený. Vz Šlechtic. J. tr. Povýšení stavu, do stavu šlechtického. J. tr. Všem vůbec, duchovním i světským, jakéhož by ti koli stavu a povolání byli, všecko dobré vzkazujeme. Nar. o h. a k. Pán, osoba od s-vu. Us., Dch., Er. P. 248. Osoba stavu vyššího, der Standesherr. J. tr. Císař pro tě nepřijede ani pán od stavu, nevybírej, ne- přebírej, tu ti radu dávám; Vyprovoď mja, moja milá, ven z vašeho dvora. Vyprovodiť môžu, tvoja být nemôžu, ty si s-vu vyso- kého, já k tobě nemôžu. Sš. P. 297., 319. V této zemi s. panský a rytířský sou lidé svobodní, kteří jiného pána nemají než krále českého. Žer. 343. Třetího s-vu užívají; Nápravníci, dědiníci, svobodníci, ti kteří s-vu neužívají. Bck. II. 2. 73., 1. 303. Čím stav vyšší, tím pád hroznější, hlubší a biednější; Dóstojtaá ctnost jest, ne stav veliký. Hus I. 184., 366. (Tč.). — S., splav, jez, hráz k nadržování vody, stavidlo, stav- nice, stávka, zástav, zástava, der Damm die Wehr, die Schleusse; s. v jezu: vrata;
okenice u stavidla; s. vyhraditi (otevříti).
S. na řece n. jez; s nebo splav u rybníka.
V. Jez n. stav, kterýmiž se voda nahání.
Br. — S., postava, složení, der Bau, die Ge-
stalt. Sv. Prokop byl u pleci i v těle sta-
vem širokým. St. skl. I. 42. — S., kloub
(zastr.), das Gelenk. Stavy vykracovati.
Orb. p. 222. — S. tkadlcovský, na němž se
osnova vije a tká, dříve Jcrosna, der Weber-
stuhl. Stav soukenický, hedvábníka, pentli-
kářský. Us. Části jeho: vratidlo hořejší a
dolejší, list, hadlav (kolmá šňůra), pod-
nožky, nádobí či brdo, člunek, otáčivá
cívka, bidlo, paprsek, zubené kolo (beran),
západka (cuka), dráty, posouvné špalíčky,
držadlo šňůr, truhlíčky. Vz S. N. Jest od
stavu (= tkadlec). Bdl. Za stavem seděti.
Us. S., nástroj k proplétání příze atd.: tkadl-
covský, strojový (stroj), tahací, stužkový,
pytlový, knotový, prýmkářský, punčochář-
ský, řešetářský, bobinetní na krajky. Vz
S. N. — S. sukna, vz Postav, die Webe. —
S. —= stavení, das Gebäude. Slov. Bern. — S. — obydlí, stání, der Aufenthalt. Zlodějóv krčemních aby žádný nepřechovával ani stavuov u sebe jim dopúštěl. Arch. II. 295. S-y a noclehy mievali, u Svehlana; A jměli jsú s. u Zdeněčka v Čechticích; Ti všichni jsú s-y u nich jměli. Pč. 40., 1., 2., 3., 8., 12. a j. Zvěda, kde mají své s-vy. Smil v. 1323. Naim vykládá se hnutie a znamená tento svět, v němž hnuli sú sě lidé ze svých stavóv. Hus II. 356. — S., malý rybník, der Weiher. Š. a Ž. — S., něm. Stav, ves u N. Paky. PL.