Stavidlo
Stavidlo, a, n., stavidelko, stavítko, a, n. == čím se něco staví. S-a jsou vodní stavby k udržování určité výšky vody v ryb- nících a j., die Schütze, Schleusse. Vz S. N. S. vodní. Vodu s-dly vyzdvihnouti. Ja. Ko- zlík a okenice činí do hromady stavidlo (vz Okenice); S. táhnouti, vytáhnouti, zaraziti. Vys. S. u mlýnů (nadržovací n. naháněcí), plaveckí; na řekách k účelům plaveckým. S. N. Nemá v krku s-dla (ochlasta, žrout). V Bystersku. Sn. Udělali v potoce s-dla, kterýmiž vodou ten rybník naháněti se má. 1562. — S. ve varhanách, das Stellbrett. Vaň. — S. u stoupy valchářské, der Vor- zug. Rohn. — S. = u lékařů prostředek ku stavení krve atd., das Stillmittel. — S. = syřistě, Laab, n. — S., přístav. Záv. — Sta- vítko — kobylka (na nástrojích hudebních ku př. na houslích), der Steg Kom., Hd. — S., die Wand des Hobels. Šp.