Staviti
Staviti, 3. os. pl. -ví, stav, -vě (íc), il, en, ení; stavěti, 3. os. pl., -ějí, stavěj, ěl, ěn a ín, ění; stavovati, stavívati = posta- viti někam, klásti, aby stálo, machen dass etwas stehe, stellen, setzen, aufrecht stellen, aufrichten, aufsetzen, in die Höhe setzen; ostaviti, lassen; stánek, dům, obydlí, město atd. dělati, bauen; zadržeti, aufhalten, sistiren. zurückhalten ; zastaviti, přetrhnouti, zameziti, Einhalt thun, einhalten, einstellen; zatknouti, anhalten, festhalten, beschlagen, in Beschlag nehmen, Verhalt legen, arre- tiren, pfänden ; saditi ve hře, wetten, setzen; se = zdržeti se, stanouti, stehen bleiben; zajíti někam, sich wo aufhalten, wohin gehen, verweilen; sich (zu Gericht) stellen, erscheinen; postaviti se, sich stellen; zpě- čovati se, brániti se, sich entgegensetzen, widerstehen, sich sträuben, sich sperren; přestávati na čem, sich womit begnügen, j worauf beruhen; octnouti se kde, wohin ge- | rathen, kommen; přestati téci, aufhören zu fliessen; počínati si, dělati se, thun, machen, sich stellen, sich geberden, Miene machen; saditi se, wetten (slov.); stavenu, stavěnu býti, gestellt werden. Jg. Gt. 64. mysli, že staviti je druhým stupňováním kořene stu a ! že první stupňování nám schází. — abs. Sta- vějící (chtějící stavěti) vyveď prve přísežné j na spatření. Pr. — co, koho. Stavěti co = budovati; staviti = zadržeti, zastaviti, aby nešlo, neteklo; klásti tak, aby stálo, auf- rechtstellen. Stavěti stroj (sestavovati; sta- viti stroj = učiniti, aby se zastavil, nepo- hyboval), mlýn, kolo (taktéž jako u stroje), sloupy, dům, Us., zlaté zámky (hory). D. Staviti vodu, koně, dědictví, Us., bouři, svádu, Troj., právo (vz Právo, Nestání). Zříz. zem. Úřad diktatorův všechny jiné (úřady) stavil. V. Hosť hostě cizí země sta- viti můž, ale súzen býti nemá, leč se prve clo té země oznámí. Tov. 114. Pakli by ten neměl na dědinách, tehdá hofmistr má jej staviti, držeti a věziti, až se tomu dosti stane za jeho škody. Vl. zř. 45., O. z D. Bojím se, že toho zbožie záhuby nebudu moci stavovati. Hl. Tovařiši se srotili proti mistrům svým řemeslo svévolně stavujíce. Mus. 1840. 75. S-ti hubu, frech Widerreden. U Jižné. Vrů. Ten staví věže. Vz Pyšný. Prov. Pes staví (zastavuje) zvěř. Ty kapky bolesť staví. To mor stavilo (přetrhlo). Us. Staviti někoho (zatknouti), Zříz. zem., zboží, příjmy (auf Waaren usw. Verhaft legen). D. S. 10 tolaru = saditi. Na Slov. Staviti něčí běsnost, válku, krvácení. Us. Dch. Jestliže dva peníze opovědného položil, tehdy sta- viti muož a právem na dědině dobývati- Zř. selské v Loučanech 1525. Tuto apoštol vyučování své stavuje. Sš. I. 86. Bouř tu prudkou staviž, v lodi své nás plaviž. Sš. P. 775. Stavěl kostel. Dač. I. 57. Dále nás zpravovali, že tej jedné kopy tomu, ktož ji stavil, vydali a že za to mají rukojmie; Proto ve Zlíně stavovati musil lidi z bru- movského zbožie; A pán kázal mne zaručiti, abych (ten požár) stavěl aneb osadil. NB. Tč. 22., 128., 169. Markrabí toho dobře byl mocen, že právo stavil; A je proto stavo- vali i hyndrovali; Stavuje právo; P. Boček odpustil jemu mlýn stavěti. Půh. I. 387., II. 226., 318., 488. (Te.). Stavějí domy pří- lišně nákladité; Staviti službu božie; Moha staviti smilstvie i nestaví, ten jest vinen smilstvím. Hus I. 442., II. 173., III. 258. (Tč.). — čeho: nových chrámů, šp. m.: co. Brt. — co, se na co. Chč. 451. Na hlavy jejich koruny stavěl. Jídla na stůl staviti; Stavím pravdu na světlo; S. na podstavek něco. Kom. S-viti se na zadní nohy (vzpou- zeti se). Ehr. Může naň hory s-věti (jemu důvěřovati). Us. Kšá. Hosť hostě můž sta- viti pro každé peníze na své právo. Sob. 57. Něco na oči staviti. Us. Dch. Já jsem naň všecko stavěla. Us. Stavěti naději na slabé nohy. Šml. Na odiv něco staviti. Us. Tč. Zlé huby se staví na mne, jazyky si brousí na mne, kterak by mě zkazili; Na vrch Lopeníčka zámek stavajú, krystalové okna doňho dávajú. Sš. P. 56., 475. Každou věc na své místo stavěti. Bern. Dal se do bourání a nemá nač stavěti. Sych. Na odpor někomu se staviti. Kom. Chtějí se trnože na lavice stavěti (chtějí si poddaní na pány hráti). Prov. Každý může stavěti na výš. J. tr., Er. — co komu (proč). Někomu krev, V., Kom., koni chřípěcí staviti. Ja. Přes to jim stavoval a jímal víno i hotové peníze. Půh. II. 50. Soudce mu má staviti a dáti den a rok (Termin setzen). Ms. pr. pr. Ludiše mu věnec staví. Rkk. 44. Aby ižádnému pro jeho dluh jeho rudy nesta- vili, kromě pro obecný náklad horský. CJB 295. Protož ustanovujeme, aby, kdožkoli druhému jeho rudu stavuje n. zapovídá ... CJB. 357. Úředníci mají proto hněv. že se jedniem stavuje a druhým nic. O. z D. Sta- viti (postaviti) si hlavu (vzdorovati). Us. Dch. S-ti někomu nějaké právo. Nz. Lidem zákony staviti. Chč. 381. Duchovní potřebu jim stavili jako: křest, zpověď, pohřeb. Hus II. 20tí. Mé lidi mi stavoval bez práva; Úroky mi stavil a lidóm překážel. Půh. II. 88., 117. (327., 588. — Tč.). — co pro koho, proč. Pro větší důraz slovo to ve verších následujících v popředí staví. Sš. Sk. 84. Měščené nemajú právo staviti pro dluh pána ani jeho ludi. Kn. rož. 231. Šibe- ničko šibená, pro koho si stavena? čili pro mne samého, či pro koho jiného?; Dy- bych já věděla, čije sú to koně, dala bych já stavit maštalenku pro ně. Sš. P. 172., 254. Jestliže by kteraj dlužník toto sukno stavěti chtěl pro svuoj keraj dluh, to býti můž. 1538. Nách. 117. Stalo se, že Blažek z Bielovic stavil člověka z Knězpole u nás pro ženu též z Knězpole, kterážto v Bielo- viciech o dluh 20 gr. činiti měla. NB. Tč. 40. Ta všecka kupectví musila se v Praze staviti císařským zjednáním. Let. 3. Komu se já mám k libosti stavěti? NB. Tč. 225. S-vili se tam pro jédlo. Pč. 35. Stavěli si druhý konec roury za hřbet. Kom. Komu kámen vodu (moč) staví. Lk. — co, koho, kam (k čemu). Vojáky k bitvě stavěti, se ku právu, se ke zdi. Us. Stavíš se ke mně jako k cizímu. Br. Poněvadž zloděj utekl a žalobník se k roku ani stavěl ani nestánie své zjevil; Tedy se stavíme ku právu, jakož nám rok zavitý jest dnes po- ložen. NB. Tč., 5., 176., 215.' Ku křivdě´s stavil Boha svědkem. Št. kn. š. 108. — co kam (v co). Sob. 101. Stavěti vojáky (se) v šik. Us. Vojmír v bok se stavi protivo Vlaslavu. Rkk. 23. Stavěj nohy své v mých noh šlepěji. Pulk. S. vodu v chlad. Lk. Sta- viti se v odpor. Us. Dch. Osobu svou všady v popředí stavěl. Sš. Sk. 96. V pyramidy stav! Pyramiden setzt — an! Čsk. Proto jest král od Boha ustanoven, aby dobré v úřad stavěl a nehodné aby odháněl. Hus I. 468. — co kam (pod co): nůši pod stůl, Us., světlo pod nádobu stavěti. Br. -- co kde (podlé čeho). Stromy podlé sil- nice s. Us. — St. skl. — co, koho proti komu (za co). Za svědka proti tobě s-ím krev. Kom. Proti tomu lid tuze se stavěl. V. Proti nepříteli se stavěti. Us. Hlavu si staviti proti komu. Us. Dch. Pohanům se oproti staví národové; A tak osoby proti osobám se staví; Kdež se rod z Boha staví naproti rodu z krve. Sš. Sk. 50., II. 180., J. 50. (Hý.). — co kam (před co). Jiné před oči sobě stavěti. V. Někomu pravdu před oči stavěti. V. Věci boží před lidi sta- věti. Br. Svědky před soudce, před právo stavěti. Us. Před krámy zboží s. Us. Dch. — co, se kde (v čem). Tím staví v če- ledi mnoho sváru (zastaví). Št. Ve svatyni modly stavěti. Reš. Naději v něčem, Reš., v Bohu stavěti (zakládati). Bern. Moč se v něm staví. Us., Lk. V duchu (duchem) se stavil v ráji (octnul se). Hlas. Krev, sto- lice se v něm staví. Lk. V kom se staví moč, nemůž dlouho trvati. Lk. Hospodář ve svém domu má zlé staviti. St. N. 56. Móž staviti ve svém domu bez lota pod pěti hřiven, viec nic sám. Kn. rož. 234. Stavěti v povětří zlaté hrady (něco mar- ného činiti). Us. Šg. S-ěli se v tem starém Bušíně u Marušky na víně. Sš. P. 141. Do- pustil jemu Kunovský, aby stavil lidi Or- sakovy v městech i ve vsech (anhalten). NB. Tč. 271. Hrad se s-ví v samé mokřadě; Tudy u věcech spásy se na něm jistota sta- věti nemůže. Sš. Bs. 176., I.88. Stavil jsem se v pekle. Er. P. 431 A zase jedúc stavili se v Miletínku; S-vili se v Polném u Bla- huta pro jédlo. Pč. 34., 35. Dáváme jim plné právo naše lidi jímati, stavovati ve vsech i na cestách. Arch. I. 149. Předce se staví v raději, předee očekává v trpělivosti. Žer. 310. Kněz děkan Horský stavěl se v konsistoři pražské. Dač. I. 101. Ani ha- něnie, ani mučenie, ani umořenie móž sta- viti pravdy kázánie u věrném Kristovu kazateli, jenž právě Boha miluje. Hus II. 11. — co skrze koho. Taký okřik o zem- ském soudě stavuj skrze své úředníky. O. z D— co, koho, se kde (na čem). Na cestě mne stavil (zastavil). Us. Kdo staví dům na obecní cestě, mívá mnoho správců. V. Aniž pak na tom neštěstí Hanušově konec jest se stavil (= přestal) dle onoho přísloví: nulla calamitas sola. Sl. Uhl. I. 11. Kříž na něčím hrobu stavěti. Us. Nestaví na niče na dně (pijan, vypil všecko). St. skl. I. 57. Umění jen na šupině se stavuje (přestává na ní). Kom. Stavěti se na hradě (zajíti tam). Dal. Aby něco nebylo stavěno na obecných cestách. CJB. 285. Abych ne- stavěl na cizím základě. Sš. I. 142. Poslala bych proňho tu malú včeličku, ona se mně s-í na bílém kvítečku; Dám já tobě zámek stavět na zeleným košťále. Sš. P. 467., 704. Všecka mravnosť na tom se stavuje, aby.. . Kos. 01. I. 150. Na cestách lidi staviti (an- halten). Arch. I. 149. S. všecky skutky své na Kristovi. Hus II. 421. Ale ktož slyší a nečiní, podoben jest člověku, jenž stavil jest dóm svój na zemi bez založení (zá- kladu). Hus II. 418. Dům na obecné půdě stavěti. Ml., na obecné cestě. Č. Na svém gruntě na výš i na hlubinu bez ublížení jiného každý muže stavěti. Pr. — co z čeho: ze dříví, chrámy ze dřeva stavěti. V. Stav z ohně (dej pryč od ohně). Jád. — co od čeho: chrám od kamene stavěti. V. Něco od dřeva s-ěti. Brt. —- se, koho, co čím. Mohli to zlé slovem staviti (přetrhnouti), Dal. Vodu stavidlem staviti. Vys. Nalezli, že to nemá býti a že úředníci královi mají to staviti mocí královu. JO. z D. Ku křivdě's stavěl Boha svědkem. Št. Kn. š. 108. Kde bych se sám řečí s-vil (octnul)? Smil v. 283. Cf. v. 625. Rty svými za jiného se staví. Br. Něco zapovědí staviti (zakázati). Dvě kron., V. Veselým, ospalým (vesele, ospale), Har., nemocným, D., chudým se stavěti. Dobrou sa stavia; chorou sa staviala. Ht. Sl 232. Stavějí se za něho rukojměmi. Pr. Stavěti se přítelem. Ml. — se. Významy vz na hoře. On se staví (jde k odvodu). Us. Vrů. To jídlo se staví (protiví se). V již- ních Cechách. Ms. Dyby se ta voda sta- vovala, také by panenka se vrátila, ale že ta voda nestaví se, ani má panenka nevrátí se. Sš. P. 312. On se jest byl stavil a hrdlo ztratil. NB. Tč. 93. By se byla stavěla, byli by páni Hradišťané tomu dávno konec uči- nili. NB. Tč. 215. T stavěli se mnozí. Dač. I. 284. Buď každý bez viny tak jak se staví a vinu přetvářka ať neohaví. Shakesp. Tč. Staví se, dokud peněz. Hus I. 445. Jak se staví, tak stojí. Vz Osud. Lb. Staviti se = octnouti se, vz Smil v. 283., 625. Umí se stavěti, jako by dobrý byl. V. Staví se, ja- koby neuměl pět počítati (jako křeček, D., jako veš na strupě, jako prázný měch = pytel. Pk.) Staví se nevěda (neslyše. D.) Kom. Jiným se stavěti nežli v skutku býti. Y. — Pozn. Stavěti se, ve smyslu tvářiti se jest prý špatné, ale toto mínění jest mylné. Vz předcházející příklady a Cf. Brs. 2. vyd. 237. Cf. S. se za koho, čím. — co, koho, se jak. Jistce bez odpovědi stavo- vati (zatýkati) sluší. Pr. Staviti věci do rov- nosti. Us. Dch. Staviti se odporem. Us. S-í se na oko jiným než jest. V. Do řadu vo- jáky staviti. Us. Do očí se nám pěkně sta- víte. Dal., Ml. Právem mohl staven býti, že jeho oblúzie zlodějem. Kn. rož. 227. Mé lidi mi stavoval bez práva. Půh. II. 88. Stavil jsem člověka jeho v Olomúci městským prá- vem. Půh. II. 571. Vymyšlenú zlostí stavie služby božie nemohúce jinak staviti kázánie. Hus II. 11. Podezřelý se se vším stavuje (zatýká). Brikc. Stavi se un s klevetami, něcha kyja za dveřami. Sš. P. 706. Dum na vápno, na hlínu s-ěti. Us. Na svůj groš stavěti. Sych. Něco na výš stavěti. J. tr. O tom pokračovati chtěje apoštol stavuje se ua chvíli. Sš. I. 107. (Hý.). — co, se kde (u koho = zajíti někam). Stav se u nás. Stavil se u souseda. Us. Stavěti dům u sil- nice. Č. Poslala bych proňho vtáčka jeřá- bího, on by se mně stavil u křa zeleného; Kam můj najmilejší vandruješ, že sa ty ani u nás nestavuješ?; Šel zhůru, šel dolů, ne- stavil se u náš. Sš. P. 467., 597., 639. (Tč.). Když přijdeš do města, stav se u bratra mého. Us. Tč. Známo činíme, že člověk přespolní s ženú svú stavil sukni u nás u krajčíře. NB. Tč. 84. Chtěl sem sě tebe ptáti, byl-li muoj strýc u tebe sě stavil. NB. Tč. 93. Abych se u něho stavil, když bych tam jel. Půh. II. 80. — se kde při čem = zdržeti se. Lom. — se (s kým) oč = sa- diti se. Na Slov. Tu jsem se stavil o svuoj dluh. NB. Tč. 275. — se za koho, za co. Jak falešnou tvářností, tak i řečí křivě za Samuele se stavěl. Br. Stavi se za pannu a je nevěstkou. Br. Stavěti se za mrtvého, Us., za jiného. Br. On tyto proroky za apo- štoly staví (po nich klade). Br. Stavěli si druhý konec roury za hřbet. Kom. Vz S. co čím. — co, se kam (do čeho). Do výšky se stavěti; do předu staviti. Us. Dch. Ta březovská chasa je samá pěchota, ona se to staví jak tyčka do plota; Nechcejte ho, děvčata, ja dy on je nechuta, dy on se nám staví jak prázný měch do kúta. Sš. P. 575., 686. — se kde (před čím). Tataři před Olomúcem sě stavichu. Dal. 82. 31. — koho komu kam. S. knížeti po bok sbor kmetů. Ml. — kdy. Móž-li každý buď hosť neboli domácí za frajunkuov jarmarkových právem staviti; Já sě na ty soky stavěti budu aneb nebudu. NB. Tč. 88., 168. Sta- víš-li po zápovědi, na tvůj náklad shořeno bude. Pr. Tu Leskovec stav na posudku i řekl, že o tom nic nevěděl. Půh. II. 332.