Stavunek
Stavunek, nku, stavuněk a stavuňk, uňku, m. == stavení někoho n. něčeho, stávka, zadržení, der Arrest, Beschlag, die Sperre. Pr. měst. Vz Stávka, Obstávka. — S., za- stavení se, die Station. Nechtěl ani s-ku učiniti (ani se zastaviti). Us. Byl u něho stavuňkem. Br. Celý den bez s-ku jíti. Us. — S. = stanoviště, der Standort. D. S. po- štovský, die Poststation. — S., stání ku právu, die Erscheinung vor Gericht. — To- hoto slova ovšem neužívejme.