Stéci
Stéci, steku, stekl, stečení; steknouti, ul, utí; stékati, stékati, stíhati = dolů téci, pa- dati, herabfliessen. herabträufeln, sich hinab ergiessen, ablaufen, abfliessen; v hromadu stéci, zusammenfliessen; výpad učiniti, Aus- fall machen, über Einen herfallen; slézti, vzíti, dobyti, erstürmen, erobern; se = sběh- nouti se tečením, zusammenfiessen; sraziti se, zusammenstossen; stéci se = vztéci se, rasend werden. Jg. — abs. Voda stéká. D., V. Jakžto róže brzo stečeš. St. skl. Tam voda odevšad stíká (stéká, stéká). Us. — co, koho: zdi městské, Us., město (slézti, vzíti). Zlob., V., hradby, Rk., hrad. Troj. — od- kud. Stěká se střechy. Voda s polí stěkla. Ros. Steczte s obličeje božieho. Ž. wit. G7. 3. - kam (se s kým, odkud jak). Voda na dno lodi se stekla, Kom. Mukou bran- nou na ně s hradu stekou. Troj. 182. Voda y rybník stekla. S-ká se voda v hromadu. V. Rekové s Trojanskými v boj se stekli. Troj. A když Turci chtěli mosty u města opano- vati, tehdy najednou stekli na ně z města a odehnali je odtud pryč. Bart. 310. 17. A obležení stekli jsú z Vyšehradu. Dač. I. 34. Stéci z města (Ben.), s hradu (Troj.) na nepřítele (Us.), na město (V.) s velikým hlukem (Reš.) = útok učiniti. Toho dne pod příměřím pokoje nenadále stekl na hlavní město. V. Aby z krve neztekl (mnoho krve neztratil). Tab. lid. Náramným během se stekli. Troj. Když svá mocí svého proti- venstvie stečeni. Tkad. — komu kam. Vy- padl a ztekl Karthaginským do ležení. V. — na koho kde: na cestě. Pláč. — se kde. Labe a Vltava u Mělníka se štěkají. Ros. — se s kým — sraziti se. Stekše se Hektor s Achillem statečně bojovali. Troj. 288. Rychle se s nimi stekli. Troj. — kudy jak. Po kříži stéká krev potokem svatá. Sš. Bs. 24. — se. Když pere, čert ji bere, když koláče peče, div se nesteče (o ženě zlé = nevztekne). Us. — se po kom. Steká se po něm (je do něho zamilována). Us — se proč. Hněvy se stéci ( vztéci). Žk. 182.