Stehno
Stehno, na Slov. a Slez. stehno, a, ste- hénko, stehýnko, a, n., der Schenkel, Oberschenkel. S. (steh = kráčeti). Bž. 228. Strsl. st?gno femur, malorus. stehno, pol. sciegno, sthrněm. skincho. Mkl. L. 27. Der Anlaut st entstand aus sk. Mkl. B. 116. (115, 117.). S. = noha od kyčle až po ko- leno. Ros. Pod kyčlami stehna jsou. Kom. Hnát ve stehně. D. Kosť stehna, Nz. — S., co stehnům podobno, der Schenkel. S. kru- židla (rameno). Sedl.