Stejný
Stejný (ze stajný, vz o tom v Gb. HL 57.); stejen, jna, jno = jeden jako druhý, rovný, gleich. O rozdílu mezi slovy Stejný a Rovný vz Rovný. Stejný způsob, barva, zvuk, niť, pořádek, Us., míra (lépe: rovná, vz Rovný), mysl (neměnící se, pokojná). D. Míti s někým s-ý díl; Výsledek byl s-ný. Us. Dch. Ustavičně meleš stejnou. Sml. Býti s-ného způsobu, s-ného znění; v stejná (táž) slova sepsaný. J. tr. Majdalenku nesou štyry panny stejný a Matouška vedou kati do vě- zení. Sš. P. 137. Stejným, podobným způ- sobem. Lidé stejného druhu. D. My jsme stejní. Ros. Po stejných dílech. D. Stejnou (rovnou) měrou odměřovati. J. tr. Stejnou pokutu nésti. Stejného mínění býti. Sku- tečné uznání s-ho s prvoapoštoly práva a s-né s nimi váhy v církevních věcech; Na stejném místě v listu k Římanům; Což sice na s-no vychází; Židé ti s-ných práv s ji- nými zeměmi užívali: Zákon mravů věčen, neproměněn a pro všecky lidi a časy roven a stejen ostává; Kristus jsa stejné s otcem moci; Na s-no vychoditi, vycházeti. Sš. II. 22., 41., 257., Sk. 72., 179., J. 14., 150. (Hý.). Stejným lékem s-ný bol se léčí. Sš. Bs. 217. Strany pořekadel vz Hoďmo, Pěšky, Sláma, Stejnost. Lidé stejné povahy, vz o tom strany pořekadel Podobný. — v čem. S. ve svém způsobu. Us. Moudrost lidská vezdy sobě rovna a stejna v té straně jest. Sš. I. 166. — komu nač. Na výšku jsou si stejní. D. — čím. Jsou-li samohlásky nestejny zněním. Bž. 27.