Stěna
Stěna, y, f., stěnka, stínka. Šp. Strsl. stěna murus, sr. got. stains a lit. sena. Mkl. B. 117. — S., břevno, z jakéhož srub se dělá, der Stamm, Balken. Tesař stěny po- řádá. Kom. Provazem stěnu táhnouti (1505). — S., zeď prostor nějaký obmezující, die Wand. V. S. z hlíny, dřevená, kamenná, zděná, Hlavní, prostředni, poboční, příční (pře- hrada, příčka), D., zadní, podélná (Längen- wand), vedlejší (příčná), Š. a Ž., bílená, malovaná, čalouny okrášlená. Pt. S. španěl- ská (plátěná, papírová), spanische Wand, ochranná, Schutz-, předpražní (štít ve mlýně), die Spund-. Us. S. buničná n. buňková, die Zellenwand. Šp. S. v dolech, stěnový pře- dek, stěnová poruba, der Streb, Stoss. S. dovrchní, schwebender Streb o. Stoss, kosná, diagonaler Streb (Stoss), směrná, streichen- der Streb, ležatá, liegender S.; s-ny přímé, der Stossbau, Seigerverr.au, ústupné, absät- zige Streben, výstupné, firstenartige Streben (Stosse), sestupné, strossenartige Streben, vý- stupkové, Firsten, sestupkové (sestupky), Strossen, Sohlstrossen. Hř. O stěnu se opříti. D. I muška na stěně ho mýlí. Vlasy své ruje hlavou o stěnu bil. V. Jako slepí stěn se makají. Sych. Stěnou něco přehraditi. Us. Zbledl co s. (vz Leknutí). Č. Bledý jako s. Dch. Pole s-ny; s. se loupá, olupuje se, blättert sich ab. Us. Dch. Vidí skRze s-nu (má sokolí oči, vše vidí). Km. Sto stěn (interj.)! U Nivnice. Kch. Byť to bylo z ulice uvržieno, žeby nebylo mohlo tak přijíti k sa- mej s-ně jakož leželo; Toť já teprv vidím, že ty kladeš pod Hlavu od s-ny (an der Wandseite) klíče. NB. Tč. 85., 118. Bíti bude tebe Bůh, s-no obílená (pokrytče, lico- měrníku). Sš. Sk. 257. Hazalo nim po ko- stele, od oltařa ež ku stěně; Dy tu naj- mladší vydaval, hole stěny ji věnoval; Že- nichovy s-ny velice pršíja, když ich nevě- stiny ruce neličíja; A jak ja ho zastanu (postihnu), piznu (uhodím) ja jim o stěnu a on musi maširovač, ja u ni zůstanu. Sš. P. 28., 118., 487 , 626. (Tč.). Ten má krásen učiniti ten dóm, prostra na podlahu viery pokoru a ostra čtyři stěny naděje čtyřmi ctnostmi; A ztepu z domu Joroboam až do toho, co ští na stěnu t. každého pacholíka i psa. Hus II. 422., I. 447. (Té.). Kdo slyší za sťanú, uslyší ťaťanú. Slez. Tč. Jakoby za stěnu zastoupil. Vz Zmizení. Č. Jakoby stěně mluvil (o zarputilých). Ros. Hrách házeti (metati) na stěnu (marně mluviti, pra- covati). Š. a Z. Jest platno, co by na stěnu hrách sypal (házel). Us. Nepiš čerta na stěně, sám se on namaluje. Bojí se smrti, jako obrazu na stěně. Prov. Jg. Stěnu vyzname- nati (v lese meze určiti, pokud se má po- rážeti). — S. = strana tělesa, die Seiten- fläche. S. kopyta koňského. Ja,. Stěna bu- bliny, die Blasenwand, kotle. Šp. S. mě- chýřová, Blasenwand, f., hrudní, die Brust- wand. Nz. lk. Stěna lodní, die Schiffswand. Us. — S. hory = kolmé nebo velmi příkré úbočí hory, vz Hora. Cf. Stráň. — S., řada nastavených sítí, die Wand. Šp. — S. v bot. = povrch obplodí vněšný a vnitřní. Rst. 496. —- S., žebra zrušené zvěři. Šp.