Stežeje
Stežeje, e, f. = verejný hák (hák u ve- řejí), cardo, die Thürangel, Haspe. V., Bj. Koř. teg, příp. -éj? a-eja. Mkl. B. 82., 83. S tím se vším jako dvéře obracejí na ste- žeji své. Rváč. S-je jsou ve slově měl listí. Sš. Mr. 50. Čtyři hrana jsú čtyři ctnosti, v nichž se spravedlivý obracie jako dvéře v s-ji. Hus I. 349. Veřeje mosazné vrzaly na stežejích zazerzavělých. Sych. Obracejí sě dvéře n. vrata na stežeji. St. N. 171. — S. země, nebeská, polední, půlnoční. Us.