Stih
Stih, u, m., stiha, y, f., na Slov. = čas, chvíle, kdy, die Musse. Neměti stihu. Stihu si na něco vzíti. Bern. Tak my trojvlasť v jednom stihu objímáme veškeru. Sš. Sm. bs. 33. — S., spěch. Když nastal veliký s. (bylo pilno, mnoho práce). Němc. — S., stí- hání, die Verfolgung. Dch.