Stíti
Stíti, — koho. Zůstal, jak by ho sťal; ani by se na něm krve nedořezal. Us. Šd. — co jak. A ten ztínal všetko do kolena. Dbš. Sl. pov. VI. 36. — proč. Pro kohožto cná Dorota nevinně jest dnes sťata. Výb. II. 22. Cf. S. koho. — kde. Hostinu dá veľkú a na nej rozkáže ho zetnút. Hol. 13. — odkud. Hlavu s těla s. Kká. — se = opiti se. Mor. Rgl.