Stížený
Stížený; stížen, a, o, beschwert. — čím: neštěstím, pracemi (obtížený). V. Dva (-Jer- niané jsou vězením stížení. Dač. I. 243. — kde: v zajetí. C. — proč. Kdo se pro něco (něčím) stížen býti domnívá. J. tr. — od čeho. Uzdravuje všecky s-né od ďábla. Sš. Sk. 127. — S. = stížný, Klag-, S. psaní. Akt. m Ferd.