Stížiti coStížiti co. Ospalosť mne stížila. Dch. Svůj výrok stížil (vážným učinil). Kká. Td. 25. Soudu pravého mezi hříchy nečiní, ale menší ztěžují a větší zlehčují. BR. II. 103. —
si nač. Cf. Mkl. Etym. 351. Na prácu sa sťažujeme a rozkoš oblubujeme. Slov. Tč. Ľudia na zlé časy veľmi sa sťažujú. Slov. Zátur.