Stkvíti seStkvíti se (ze stvíti se a toto
m. strb. svbtéti. Gb. III. 122.), stkvím, 3. osob.
pl. stkví a stkvějí se, stkvi a stkvěj, stkvě a stkvěje (íc, ící a stkvoucí se), stkvěl (zastr. kstvěl), stkvění;
stkvívati se =
blyštiti se, třpytiti se, schimmern, glänzen, scheinen, leuchten
, prunken, flinkern;
patrným býti,
sich auszeichnen, glänzen
. Jg. —
abs. Jeho
tvář jako slunce se stkví. Leg. Stkví se
jako hvězda. — kd
e. Kameny
na prstenech
se stkví. Kom
. S
. se na slunci. Leg.
Před
někým se stkvíti
. Leg
. Na líciech ruměnci
skviechu. Jir. Anth.
1. 28. Na stěnách se s.
Hus I. 79. Tehdy spravedliví budú se sktvieti
jako sluncě
v královstvie otcě svého
. Hus
I. 322., 323.
, III. 78. —
čím (nad co, mezi čím, před čím). S. se světlostí jasnú. BO. Stkví se všemi barvami. Jel. Domy koberci a čalouny se stkví. Kom. S. se uměním, pobožností
, bohatstvím, Ros., jménem slav- ným, Jg., dobrými skutky, Háj., ctnostmi (patrným býti). Br., Št. Zloduchové náčel- níci se vyššími dary nad jiné podřízence skvějí. Sš. II. 141
. Stkvíti se šlechetnostmi
. Št. Kn. š. 106
. Zářmi stěny stkviechu. Kat. Drahým kamením se s. Bl
. Gr. 227
. Před lidmi biskupským rúchem stkvie se; Ač kto nestkvie sě svatými mravy; Kristus pán náš stkvie sě zvláštní milostí mezi syny lidskými
, tociž mezi jinými svatými; Člově- čenstvie Kristovo nebeskú moci se stkvělo; Poškvrny a vrásky hriechu žádného nemáš
, ale krású všech ctností se stkvieš; Ani sva- tými se stkvě mravy ani od žákovstva a od lidu povolán. Hus I. 397
., 423
., III 25
., 68 , 72
., 232. (Té.). —
v čem. Chč. 305. V krásném rouše zlatem se s. Leg
. Panna stkví se v kráse. Sš
. Na němž (na obelisku) stkví se písmo v zlatém blesku
. Sš
. Odkad se stkvíš v potěše, když tě ruka rozkřeše? Sš. Bs. 37. Jen koralky brusin se u věnci stkvějí
. Kká. Š. 89. Děvčata skvěla se ve své panenské kráse
. Němc. S-íti se v rúše fioletném, BO., v zlatém oděnie. Alx. 1120. Neseděl jest pán na vozu zlatém v drahém zlatohlavé stkvě sě, ani jest vsědl na bujný kóň, ale na tichu osličku. Hus II. 126. Nad jiné stkvěl se životem svatým. Hus I. 462. (Tč.). —
o čem. Kraj ten . .
. skvěl se druhdy o zlatohlavě. Sš. Bs. 183
. —
proti čemu. Drahý kámen skví se proti paprslkům slunečným
. Žal. —
jak dlouho. Kteří učie jiné k spravedlnosti, jsúce dobře živi, budú sě s.
na věky. Hus II. 10. -
po čem. Vz Sieti se. —
od čeho. Louky se od travin a kvítí stkví. Eus
. S. se od drahého ka- mení, St
. skl., od zlata. Leg
., Výb
. II. 49. S. se od drahých kamenů. Us. — Hus I. 79. —
nad koho. On se nad ně stkvěl. Ráj. Vz S. se čím. —
nad kým. Jeden nad druhým se stkvěl. Kom. Nad ním se světlá hvězda stkví. Pass
.