Stlačiti
Stlačiti, stláčeti. S., conculcare. Ž. wit. 7., 6. — co. Válka rakouská r. 1866. s-la kursy o 19%. Kzl. — co kde. Když by kto komu na jeho dědině obilé spásl nebo ztlačil. Arch. II. 103. Musil přes tu chvíli stláčeti si širůšek na hlavě. Prss. Tady hnáchu bez rozpači, ach, co sě tu ctných těl ztlači. Alx.V. v. 1744. (IIP. 42.).