Sto
Sto, a, n., Hundert. S. skloňuje se jsouc jménem podstatným podlé Slovo: dat. a lok. stu, instr. stem (jenom když stojí sto samo: jedním stem; jinak stává m. stem buď sta n. sto. Mkl); pl. sta, set (vz e), * stům, sta, stech, sty. Dual udržel se v 1. a 4. pádě: dvě stě, dvou set, dvěma stům, dvě stě atd. Strany skloňování v staro- češtině vz Kt. 45., Bž. 105., 229. Sto, s?to, skr. (çata, lit. szimtis, řec. ě/mtóv, lat. centum, , goth. ve složených hun-d (éxaróv, é — v.wtóv, t = tv, tedy jedno sto; v centum jest n vsuto). Schl. Strsl. s?to, lit. šimtas, lett. simts, got. hunda-, řec. Ivmxôv, lat. centum, stir. cét, brit. cant, stind. šatám. Mkl. aL. 78. Strany odvození vz Šf. (Mus. 1848. I. 3. str. 247.). Na Slov. spojuje se singular jinými čísly: dve sto, tri sto, pet sto. Šb. Užívá se ho: 1. jako jména podstatného s geniti- vem kolikosti. Sto let; osm ze sta do roka (v roce), hejtman nad stem drábův; tři sta, pět set, po dvou stech. V. Sto chlapóv. Rkk. Před stem let. Us. Mezi stoma let. Pass. Ten byv již devět let ke stu (= 109 let). Leg. Po šesti set haléřóv. Bž. 144. Měl bych sto chutí do toho. Dch., Šd. Sto tisíc. V. Maje s sebou okolo sta koní. V. Došel sta let. Br. Hospodaří od sta k de- síti. Přijmi má milá tento dar, jako bych tobě na sta dal. Sš. P. 751. Bohatne od ti- síce ke stu. Prov. Tři sta na jeden gréjcar (= úplně). Na mor. Zlínsku. Brt. To je jako sto a jedna (srovnává-li se něco). U Olom. Sd. Sto kozlů do toho! Sto ďasů (draků) do tebe. Šd. Sto beťahov hádže (= čert vezme, Bůh ztresce). Slov. Nl. Od tech devadesát už mně ide ke stu, už mně uka- zují ke krchovu cestu; Dala bych sto tisíc a k tomu ještě víc; Ach milý jede po mostě, pod ním koníček za dvě stě; Ej dívča, dívča, sto ďáků v tobě, zedral sem boty choďaci k tobě; Za sto zlatých mě nědajú, kyrisarů málo majú; Zaved sem ho (koně) do města, prodal jsem ho za dvě sta. Sš. P. 59., 144., 187., 228., 596., 610. (Tč.). Po stu let schválie Dětříška; Dvě stě let ne- narázěl sě rytieř taký. Dal. 105., 181. Na sv. Jiřie puol druhého sta kop grošuov (má platiti). Arch. I. 148. List udělati na bez jedné na sto kop; Tu jsem na něm obdržel panským nálezem těch dvě stě hřiven; Slíbil mi základ pod dvěma stoma hřiven; ke dvěma stoma hřiven grošů. Půh. I. 247., 298., II. 42., 241. (Tč.). Kterak větčí jest dluh desět tisíc hřiven než sto peněz, tak větčí jest vina proti Bohu než proti blížniemu; Dvú stú peněz chlebové nestačie jim, aby každý maličko co vzal (Jan 6.); Protož ku pohřebí Kristovu Nikodemus při- nesl mirry a aloes jako liber sto. Hus I. 337., II. 107., III. 55. (Tč.). Sto milionů do tebe! Us. Šd. Léto druhé a sedmdesáté ke stu; Kupováchu kóň za padesát ke stu (150) ; Mojžieš dvadcěti let ke stu bieše; Svolal vešken dom až do osmidesát ke stu tisícóv bojovníkóv (180000) BO. Sedm a osmdesát mezi stoma let. Ps. 350. (Jir. exc.) Ve třech stech mužův. Br. Se dvěma sty. Mk. Kolik ze sta ? Po koliku ze sta ? Po pěti ze sta; Srážka ze sta (procentní). Šp. Vz Genitiv, D. I. b. 4. — 2. Někdy se číslo sto v 2., 3., 6. a 7. pádě jako jméno přídavné srov- nává s jménem svým v pádě. Ke dvěma stům mužům; Páni čeští v sedmi stech ko- ních vyjeli do Frankreichu; Ve třech stech mužích; Se třemi sty muži. V. Na sta tisíce se prodává.. Har. Nezakládej si mnoho na stu zlatých, ale na stu přátelích. Pk. Toho všeho pokládám ke stu hřivnám; Slíbil jest mi pode stem hřivnami gr. Půh. II. 55., 95. Po čtyřech stech letech. ZN. Před mnoha sty lety. Br. Po stech létech. Ke stu vozům. Ve stu a desíti letech. Us. Po třech stech létech. Pass. Zanechal ke stu vozům. Br. Vytáhl s dvěma sty vozy. V. Před stem lety, jest dobrá vazba. Vz Spodobení. Ve stu letech šp. prý místo: ve stu let, avšak toto mínění jest mylné, vz předcházející příklady. — 3. Někdy jest sto před jinými jmény hlavně ve složeninách (T.) nesklonné. Se sto a dvacíti tisíci mužův. Ben. V. Měl při sobě do sedmkrát sto tisíc; nad sto rytíři vládl. V. Jej Bušek byl k listu po- hnal ze sto hřiven. Půh. II. 2. Což to mám předložiti sto mužům? Br. Vy sto milionské duše! Mor. Šd. Se třmi sto muži. Ben. Dal mu pět sto tolarů. Na Slov. Koll. Co mohlo stačiti tři sta mužům. Ben. Před sta let}'. V. Zlato dělati mezi sta kusy nejmenší. Kom. Cf. Genitiv kolikosti. 4. Před sto lety šp. prý m.: před stem let, ale i to mínění jest mylné, vz předcházející příklady. — Posn. Ve sto tisíc se sto nemění. Mk. — Vz Číslo.