Stodola
Stodola z sthněm. stadal. Gb. H. ml. I. 124., 407. Části s-ly na Mor. Vz Brt. D. II. 437. S. zdýlní a příční. Ib. Chybil se netoliko cíle na stodole postaveného, ale i vší celé s-ly. 151. Gr. 358. Bylo jim jak myši v ožral- cově stodole (špatně, tenť tam má málo). Kld. III. 45. Stará s. dobre horí (i stará žen- ská ráda se vdá). Phľd. XII. 40. Čisté ruky na poli něnaplňo stodoly. Slez. Nov. Př. 426. Čo že je z velkej stodoly, keď je prázdna? Slov. ib. 570.