Stojan
Stojan, u, m.. stojatá trouba vodní, z níž voda teče, die Steigeröhre. Ros. S. u ryb- níka, der Ständer. D. Stůj co stojan u vo- darny. — S. = podstavec, das Regal, Ge- stell«1, Stativ, der htänder, Aufsatz. S. na láhve, Šk., pod necky, pod úl. Us. S. na šatstvo, na tabuli, stolní, na květiny, ná- rožní (der Eckständer, u pomníku). Us. Dch. Stojan na ocet, olej a pepř, na sirky (Zündholzständer). Nf. S. k sušení jetele, rohatina. Mor. Šd. Zhlaví s-nu, der Štativ- kopf. Nz. S. v tělocvičně ku skoku, u bradel. Vz KP. 447., 462. S. vrátkový, die Haspel- stütze. Bc. — S-, úl, vz Stoják. Sn. Ležan. Všk. — S., a, m. = stoják, lenoch. Us. Hý. Honza Stojanů. V Doudlebsku. Hsp. — Na pastvě hrávají s-na. Každý z hráčů opatří se zašpičatělou holí. První zarazí ji do země a ostatní jeden po druhém hledí z určité vzdálenosti hul tu holí svou vyraziti. Komu se to podaří, utíká a ten, čí hůl zaražená byla, chytá ho. Chytí-li ho, musí ho nésti na zádech až na to místo, kde hůl byla zaražena; nechytí-li nebo neunese-li ho, musí kulhati t. j. skákati o jedné noze na patřičné místo. Hoch přinesený znova za- ráží hůl. Mý. — S., osob. jm.