Stojan
Stojan. Cf. Mkl. Etym. 319. b., Wtr. Obr. 535. S. ke kamnům, Ofenständer, Dch., stolku měřického, posouvací (u železniční výhybky), přiléhací (dva sloupy, kterými křídla vrat stavidlových k sobě přiléhají), NA., pojízdný a vřetenový (u soustruhu, vz Stojánek v dod.), ZČ., kulissový (na je- višti), Pdl., k čerpadlům, sprchavý (v láz- ních). Wld. — S., os. jm. D. ol. IX. 317. Vezme si Juru Stojanového (nevdá se). Val. Brt., Vck.