Stolice
Stolice, e, f., stolička, y, f. S. = něco vůbec postaveného, aby na tom jiné sedělo, stálo, spočívalo, der Stuhl, das Gerüst. -?- S. = trámy, na kterých střecha leží, krov, vazba, všecka spojená dřeva na střeše, der Dachstuhl. Nz., V., D., KP. I. 207. S. ležatá, prázdná, skružová, stojatá n. stojací, vlaská, železná. Vz KP. I. 207.—211. S. vazebná, die Bindebank, práhová (verschwellter Dach- stuhl). Nz. — S., náčiní ku sedění, der Stuhl, Sitz, die Bank. Na Mor. s. = lavice. Šd. Části její: sedadlo, obrubeň, lenoch, nohy; s. ševcovská: třínožka; s. s lenochem jednoduchým: židle, židlice, židlička; s-ce s lenochem vycpaným a širokým: lenoška (opěrací s.). Š. a Ž. (Valter). S-ce (lavice) v kostele, V., kostelní, ve světnici, nosici (BO.), s. ku porodu. Us. Stolice učitelská (kathedra), Jel., s. učitelská prázdná nebo uprázdněná. J. tr. S. professorská, učitelská fysiky, jazykozpytu atd. (ne: pro fysiku atd. Bs.). S-ce chtí na lavice skákati. Reš. Po s-cích za stůl zasedati. Kom. S. točitá, der Drehstuhl. Dch. Byl bych hotov tu neb onu s-ci (učitejskou) přijati. Č. S. (= lavice) školní. Mor. Šd. Dej se s tou stolící dál. U Rychn. Tu pán hned vstal ze s-ce, vy- vedl ho ven za ruce, vyvedl ho ven ze dveří: Jdi sedláče, kam ti měří; Na zlaté s-ci stříbrnýma válci tam bych je (košile) válela; Posaďte se mládenci na červenej stolici (= lavici); Vynesú ti dvě s-ce, vy- prášá ti nohavice. Sš. P. 13., 87., 429., 571. (Tč.). S. bez nohy. Er. P. 238. Jiřík pod- razil s-ci pod Matúšem, až jest Matúš na zemi upadl; Matúš jest Jiříka nebožtíka hodil s-cí; Vstav ze stolice i řekl jest. NB. Tč. 96.; 251. S. ze slonových kostí. Jir. Anth. I. 119. S. kazatelná; Chudému diete: Ti stoj onde aneb sedni pod s-ci noh mých; Byla s. královstvie zbavena; V chrám vy- kupitel náš všed s-ce prodavačóv holubic převracel jest. Hus II. 86., 385., III. 1., 232. (Tč.). S. pod nohy. Us. Do stolic uvésti. Tov. k. 57. Blažený muž, jenž na s-ci po- skvirněné nesědal. Ž. wit. 1. 1. Posadiv se na třenohé stolici. Háj. Někomu s ci přede dvéře vyložiti (kázati odejíti). Bern. Mezi dvěma stolicemi seděti (ani jednoho ani druhého prospěchu nenabyti). Us. Kdo se dvou stolic chytá, na zemi sedá. Jg. Mezi dvěma stoličkami na zem padá. Vz Sedlo, Břeh. č. — Skrze stolice rozuměj dósto- jenstvie (úřad, moc) v duchovenstvie. Hus I. 453. S. prvotenství; Na s-ci Mojžíšově zasedli zákonníci a farisejové. Sš. Sk. 144., Mt. 300. A stvrdím stolici králevstvie jeho nad Izrahelem na věky; Milují prvá miesta u večeři a prvé s-ce ve zbořiech. Hus I. 174., II. 364. S. mizdřicí, die Fleischbank. Šp. S. na (k) dělání řezanky, ne: pro dě- lání. Bs. S. struhací (Schneidebank): obřez- nice, pořeznice, osní stolice, strýc, strýček, dědek, vlk, vlček, kozel, kozlík. Šp. S-ce řezací, kovací, mistrovská, hoblovací tru- hlářská, kolářská, hoblovací se skřipcem a podstavcem. Kh. Stolice polní n. skladací, der Feldsessel. — S. = krá?», die Bank, der Laden. S. masařskou držeti. Boč. — S. = trůn, stolec. Der Stuhl, Thron. Ž. wit. 9. 5., BO. Na s-ci seděti. ZN. S-ce císař- ská, kRálovská, knížecí, římská, papežská (= papež), biskupská. Na vyprázdněnou biskupskou s-ci dosedl Vojtěch. Sych. Na biskupskou s-ci dosaditi. JMti královské má býti připravena s. Gl. 323. Jeroboam seděl po něm na králové s-ci. BO. Stolici svou někde postaviti. Kn. — S. = sídlo, der Sitz, die Residenz. S. království českého, Praha. V., Br., Ž. wit. 88. 45. — S. soudná, der Richt-, Gerichts-, Richterstuhl, das Amt, die Instanz, Behörde. Pořad soudních (úřed- ních) stolic (pořad instancí); odvolání se k vyšším s-cím; ta věc jest již rozsouzena, rozeznána, rozhodnuta při první, druhé, třetí stolici soudní; úřad 1., 2., 3. s-ce. J. tr. Seděti na soudné s-ci; soudná s. boží; s. soudců (lavice). V. S. spravedlnosti. S-ci držeti. Bern. Nejvyšší s.; věc rozhodnuta jest ode všech soudných stolic. J. tr. Fojt vstav ze stolic i pověděl jest před radú naší takto; Protož Mikuláš na tu žalobu, kteráž před čtyřmi s-cemi v právě jest uči- něna, má odpovídati vedlé práva. NB. Tč. 117., 41. Synedrium, nejvyšší to náboženská soudná s. u židův. Sš. J. 26. Pravil před pány v s-cích, že Petr jest umřel. Půh. II. 271. Přídú před s-ci súdce; Jináť jest s. zemská (t. moc, jíž súdie lidé zemští) a jiná s. nebeská. Hus II. 66., III. 227. Státi (se- děti) na lapači — na soudné stolici. Vz Kleveta. Č. — S. vdovská — sídlo vdovské, der Witwensitz. Kroc. — S. noční, der Nachtstuhl. Na s-ci jíti. V, — S. = vyprázd- nění žalúdka, der Stuhl, Stuhlgang. Nucení ku nebo na s-ci. Nz. lk. S-ci míti; tvrdá, měkká s.; nečistota stolicemi vychází. V. S-ce neměti. D. To k s-ci pobízí a ponouká. Byl. — S. u zámku ručničného, die Studel. Bur. — S. na náboji = u kolářů žlábek z každé strany dlabu, v nějž čep zasedá, by se špice skrz náboj neprorazila. Us. Jg. — S., der Waldrossschwanz, rostl. Puch. — S., kraj v Uhřích, comitatus, Gespanschaft, f. S. nitranská. Us. A vy radní páni z tren- čanskej stolice, pusťte mně synáčka ... Sš. P. 569. — S. = hlavní město, die Hauptstadt, na Slov. Nz., Dač. I. 72.