Stolička
Stolička, y, f. = malá stolice. Vz Sto- lice. Das Stühlchen, die Bank. Postav si s-ku (Bank), zdvihni očka hore (vzhůru); A keď přišel domu, sednul na s-čku (na lavici), zalomil hlavičku; Kněže, milý kněže, ne- svazuj nás štolú, nebudeme spolu, svaž nás přes s-čku na malú chvílečku; Vedla jsem si, vedla, jako ze sta jedna, z vysokej s-y na nízkú jsem sedla. Sš. P. 147., 431., 495. (Tč.). S. ku kování koní. Us. Hk. Na dvou s-ách seděti (nestálým býti). V. Mezi dvěma s-kami na zem člověk padá. Bern., Č. Vz Stolice. — S-ky u vozu = dřeva spojující snice. Us. Jg. — S. = židle. Na morav. Zlínsku. Brt. — S., pod nohy, podnožní; podnož, podnožka, der Fussschemel. Us. — S. = zub třenovní, der Backen-, Mahlzahn.
Nz., V. S. třetí (zub moudrosti). Nz. lk. — S. niticí u tkadlce. Us. — S., rostlina, bli- vačka, přeslička zimní, equisetum hiemale, der Schafthalm. Rstp. 1766., Scnd. II. 327.