StonatiStonati, stóňu, stóněš; stoni; stóně, sto- ňúc; nčes. stůňu, stůňou. Gb. Stoníc. Št. Kn. š. 300. 47., Pass. 625. -
abs. S. ano nebolí. Smil. Jide od nie velmi stóně. Mus. 1887. 218. —
čím (proč). Stoníc pro hroznú tesknosť. Št. Kn. š. 24. Paris pro ni proti Řekům srdcem stonal. AlxV. v. 789. (HP. 20.). Živým srdcem stoně. Sv. Mař. v. 332. Ňadro tvoje srdcem stoná. Vrch.