1. Stopiti co, koho
1. Stopiti co, koho. Stop tě vlna. Vrch. S-li je. Pal. Děj. V. 2. 69. Potopa stopila všecky. BR. II. 110. b. Povodeň s-la na 2000 lidí. Dal. 105. Hněv ochladí se vskoře, nenávisť nestopí ani moře. Lpř. — kde. Šavli v hrdlech jim ztopil; V krvi nepřá- telské zášť ztopí. Kká. Td. 246., 290. V číši z-la se poslední studu čásť. Čch. Bs. 30. Peníze jeho se v moři s-ly. Č. Dej, ať ne- jsouce na těle ztopeni kají se. Hus. II. 284. — kam. V jejichž moře (slz) ztopil tyran celý národ v haně. Čch. Mch. 76. — co, se čím. Ochechule vlnami ztopil. GR. Zrak slzou se mu ztopil; Ruměncem se zto- pil (zarděl se). Kká. Pot mu proudem stopil skráně. Vrch.