Stoupa
Stoupa (zastr. stúpa), stoupka, y, f. O pů- vodu vz Mz. 78. Gt. pl. stup. S., strsl. stapa, pol. stepa, cf. stapiti, gradi, calcare, strhněm, stamph, staph, Fussstapfe. Cf. Stopa. Mz. 78., Mkl. L. 99. S., nástroj, kterým se něco silou stlouká, jako kladivo čtverhranné, jímž rudu tlukou, der Quetscher, Stampfer, Poch- stempel, ve valchách der Schliesser. S. pu- chýřská. V. Rudy stoupami tlouci; s. suchá (k puchování rudy bez vody, das Trocken- pochwerk ; mokrá, das Nasspochwerk. Šp.). Vys. S. je ležatá; s. stojatá = píchák, das Spichholz. Us. Stojí tam jako s. (= jako sloup, nepohnutý). Us. na mor. Drahansku. Hý. Věděli, pod jaké s-py se dostali (do jaké tísně). Ehr. Vz KP. IV. 61., 468. - S., dřevěný moždíř, der Stampftrog. Na Mor. místy stopa, stupa. Mák tlouci ve stoupě. Ječmen ve stoupě klasnovati (opichovati). Na Mor. Hý. Ženská tlustá jako s. Us. Má prdel jako s-pu (velikou). Us. S. na tlačení oleje ze lněného semene. Mor. Kd. S. v lé- kárně. Dch. — S., moždíř, der Mörser. Milý, nestřílej stoupou v nebe (nehroz zpozdile. Vz Vyhrůžka)! Č. — S. = celý stroj, jímž se co těžkého stlouká, ku př. ruda (stoupa havíř- ská), puchýrna, stupník, das Stampfwerk, die Stampfe, das Pochwerk. Nz., Prm. V. č. 1. 4., D. S. železné (hamry). Balbi. Stoupa na usně, die Lederstampfe. Šp. S. mlýn- ská (stoupy, stupník, ve kterém se ječmen otlouká, opichuje), die Stampf-, Graupen- mühle. V. Ječmen ve stupách opíchaný. V. Obilí ve stoupách pichem opíchati. Kom. Blázna by y stoupě zopíchal, jiný nebude. Prov. Jg., Č. M. Nebude on jinakčí, by ho v stoupě zopíchal. Č. Blázen bláznem zů- stane, by ho třebas v stupách opíchal. Reš. V s-pách se ječmen od povrchní slupky olu- puje. Vys.