StoupitiStoupiti, stup, stoupě (íc), il, en, ení;
stoupati, stoupávati, stupovati =
kročiti, schreiten, treten, auftreten
, steigen
. Jg
. Stou- piti
, stapiti. Vz Mz. 314.
, Mkl
. aL. 99
. —
abs. Stupaj
, stupaj, jenom nedupaj. Č. Děj toho dramatu nechce stoupati. Dch
. Stoupá mzda, odbyt, poptávka
. Us. Všk
. — k
omu čeho = postoupiti. Vz
Sstoupiti. Stúpil mi lidí závadných, že jsem pro ně súdy měl; Což Hlaváč dskami ukázal
, toho jemu Hy- nek má stúpiti; Aniž mi je tvrze tak stúpil, jakož mi měl stúpiti; Tu jest jemu jednoho dvora stúpil; Aby mně mého platu stúpil. Půh. I. 179., 315
., 336
., 354
., 373
. (Tč.). —
kam. Do šlepějí noh mých stoupáš. Br
., Háj
. S
. do bláta, do vody, do cesty. Bern
. Víno mu stoupilo do hlavy; Stoupati do prudkého vrchu. Dch. Kristus stúpiv do pekla vzletěl jest na nebesa. Hus III
. 119. Nižádný do toho pekla nestúpil
. Hus I. 18. S. někomu do poctivosti (dotknouti se jeho cti, uraziti ho). Slov. Dbš. 81.
, Er, Sl. čít. Stoupiti
v manželství
, D.
, někomu v cestu. Já se ti vysmeju, stúpna ti
za záda
. Sš. P. 239. Stup můj Ježíši do srdce mého, najdeš tam, najdeš
Jesu napsáno. Sš
. P, 70. —
(k
omu) na co; na loď, na koně, Bern. Stoupati někomu na patu
, na nohu. Us. Hý. S-ati ševci na krk (obuv šmaťhati). Us
. Sd
. Tam ju na zem svalil, na tělo jí stoupil, víc než jaký tyran rukama ju krou- til; Staré brablec zajíkavec stópil jí na pravé palec; Stoupla sem na kameň. Sš. P. 136., 697., 735 (Tč.). Stúpíš tamo na miesto
. Rkk
. 21. —
odk
ud: s koně, Bern., s hory
. Us
. S nebe stúpil, ponížil se a z Marie panny narodil se. Sš
. P. 67. Až jeho (Anti- kristovým) ponúcením (= ponukem) oheň s nebe stúpil jest. Pass
. 11. (Hý.). Že by mi měl s toho stúpiti. Půh. II. 606. —
jak
: složeným krokem s
. Ms. Bel. Anna pak toho
bez mé vuole jinému stoupila
(= postou- pila). Vz Sstoupiti. Půh. IT. 501. Že mi měl mého s
pod základem
podlé panského vy- rčení
. Půh. II. 607., 606
. —
čeho zač. Ho- donína stúpil (= sstúpil) za půl druhého sta hř. gr.
za markrabínu milosť. Půh. II. 114. —
se s k
ým. Chci těmi dskami dovésti, kde se tetka má se svými syny stúpila ; Stúpila se s otcem mým. Půh. II
. 439. (Tč.). —
k čemu. Ona má jemu ku pomoci vyložiti a s., ačby jemu tamto co sešlo. Půh. IT. 67. Přibenice mi měly k boření stúpeny býti
. Arch. III. 12
. (r. 1437.). --
v čem (k
de, čeho k
omu, k
am). Stúpi kněžna v běle- stvúci řizě, stúpi na stól oteň v slavně sněmě. LS. v. 47
. (Ten) dvor jich vlastní otec Bedřich stúpil otci vněmu v tom dluze; Tři hřivny platu, ješto Damon Ganzar stú- pil mému otci v penězích. Půh
. 300., 299
. — k
dy. Ej
v onen dávný čas Ježíš stoupil na lodičku. Sš. P. 16. -- kd
e. Má
na meziříč- ském zboží stúpiti 40 kop platu
ua usedlém. Půh. II. 143. Vz S. v čem. —
po čem. Pro něžto, nestúpíš-li po mé řeči . .
. Pass. 21. (Hý.) —
odkud proč. Já jsem pro vy s nebe stúpil. Pass. 16
. (Hý.). —
dle čeho. Prokni stúpi rozenia — dle svégo. LS
. v. 46
. —
s adA'. Stup, paní, stup ty doleji. Sš. P. 109. Stúpi Záboj najnížeje dolóv. Rkk. 8
. —
za kým =
jíti, Jemanden nach- treten. D
. kam (pod co) s kým. Us.