Stožniti
Stožniti, il, ěn, ění, stožňovati, identifi- ciren. Cf. Stotožniti. — co s čím (proč). Nedobře Epafrodita někteří stožňovali s Epa- frou; Nevědomosť pohanů, pro kterou vý- tvory umy s bytostí božskou stožňovali; Eusebius Filippa jáhna s Filippem apošto- lem stožňuje. Sš. II. 171, Sk. 210., 243. (Sš. J. 83., Sk. 36., L 1., 64., 101. - Hý.).