Strabovati, strahovávati
Strabovati, strahovávati = hlídati, be- wachen, Bern., číhati, im Hinterhalte sein, Jemanden auflauern. — abs. Chodil s jinými k Helfenburku strahovat. Pč. 39. Lehal v domě strahuje. BN. — co: neřády, jako lúpeže atd. Arch. III. 251., r. 1424. — proti čemu: proti panskému nálezu. Arch. II. 508. — na koho, nač. Bylo tam několik nepřátel, jenž na činy Paně strahovali. Sš. J. 84. Když jsem se dověděl, že on s mateří naší pře- býval, strahoval jsem naň a tak jsem je u bratra svého v jistbě o půl noci spuolem zastal. NB. Tč. 274. S. na kupce, na vozy, na Budějovické. Pč. 23., 43., 48. — kde. S-li v Krsově lese. PČ. 7. S-li nad Chval- šinami. Pč. 40. - po kom. Markrabě mí- šenský strahovav po Václavovi II. dal jej chytiti. 1192. Pal I. 2. 94. — S., pod tají zbrojně se chystati na někoho. Abych mu odpustil, že jest na mne byl s-val. Kašp. Šlik. Ms. 1448. Aby žádný na žádného ne- strahoval 1415.