Strádati
Strádati. Mkl. Etym. 324. b. — kde. By vrabovým okem hledal, málo by na světě strádal. Homl. v. 456., 457. — čeho. Msn. Or. 18. Jsem milosti s-jíc. 15. stol. Zlá žena milosti strádá. Ezp. 2510. Dietete's na Boze žádal. Již jeho nebudeš s. Sv. Mař. v. 206. S. budú milosti boží. Ol. — čím: hladem, nedostatkem, neduhy, vál- kami, zimou. Šmb. S. II. 106., 95, II. 97., 115. — komu proč. Steskem mi s-lo srdce. Čch. Živ. — jak. Horúcim srdcem strádal. Hr. rk. 201. — od čeho. Tito od nich mnoho s-li; Tyto země náramně s-ly od jejich vpádů. Šf. Strž. I. 504, II. 161.