Strach
Strach. Cf. Mkl. Etym. 324. b. To by bylo strachu, jako v pytli hrachu (nebojíme se); S. jsem nechal doma; Nestojí mi to ani za s.; Nevěděl s-chy kam se poděti. Us. Tkč. S. na tom býti musí, kdož jest zlého svědomí. Bart. 78. S. bývá špatný rádce. Pal. Rdh. III. 176. Z toho šel s. veliký všem Němcům. Pal. Děj. III. 3. 304. Tu spade s liudi na všě. Alx. V ta doba (každý) bez s-chu mohl se křesťanem na- zývati. Št Kn. š. 13. Ani kula ani prach neudělá mi žáden s., jak je Pambů se mnou. Us. Brt. S. časem více může nežli přiro- zení. V. Kdo o strachu neví, ten vítězí. Us. Bž. S. vytvořil si první bohy. Hš. exc — Plur. S-chové tvoji smútili mě. Ž. wit. 87 17. — čeho. Pro s. zboží toho (o ně). Ezp. 2915. Pro s. veliké hřímoty. Výb. II. 4. — zač. Těm přicházie s. a bázň za sbožie. Št. Kn. š. 29. — s akkus. Strachť mě jest, byť z toho neměl viece ztráty. Št. N. 237. 35. - S. jest. S. se na něho podívat (tak je bídný). Us Šd. Kdyby se ta věc měnila, s. jest nových ruoznic. Arch. VIII. 265. Je s., aby těmi marnostmi ne- zašli v hřiech. Št Kn. š. 143. Kdožť který z těch sedmi úhlavných v obyčej vezme, tuť jest s., byť nebyl tu hřiechem smrtedl- ným. Št. N. 142. 37.