Stráviti
Stráviti Mkl. Etym. 325. a., Ž. kl. 78. 7, 79. 14. S., vz Stroviti (i dod.). — co. Požár město ztrávil. Ddk. Vešken života svého čas z.; Roky (termíny) z. Hus III. 35., II. 84. — co čím. Celý měsíc ztráven hájením učení katolického proti Husitům. Pal. Děj III. 3. 85. — co s kým. Dědictví s neřádnými lidmi z-la Pass. 45. — jak. Tých pár zlatých chitro (rychle) se ztrovilo. Slov. Koll. IV. 121. Večer veselo z. Dch. Den nábožně, moudře z., Mž. 6., ke cti boží. Ib. 2. — v čem. Noc v rozjímání s., Vrch, v pění páteřů, Ler., ve traplivých péčech, v bolestech, Koll., v řečech Pal. — co kde. Měsíc květen v Paříži, na horách. Tč., Ddk. — na čem. Nedělní den na něčem z. Chč 624. — kdy. Pomysleť si musíme, co my denně z-me. Ps. čes. mor. 280. — se. Svíce lidem sloužíc sama se stravuje. Km.