Strázeň
Strázeň (strázň), zně, f. = starost, die Sorge; žádosť, náruživosť (od strádati, po- něvadž člověk náruživosti oddaný více s-dá než jedná), die Leidenschaft, Begierde, das Pathos. Sš. I. 31. Líčená, křivá s., falscher Pathos. Nz. Když jsme byli v pleti, strázně hříchu skrze zákon působily v údech našich ku plodonosení smrti; Strázně jsou ty zlé žádosti, poněvadž člověkovi mimo vůli u vnitřku povstávají a člověk tu více stra- davým a trpným než činným bývá, jako při žárlivosti, hněvu atd.; Přemáhání s-zní; S. chlipná, hříšná; Srdce svého s-zně dejte pod prut kázně. Sš. I. 76., II. 64., 221., Hc. 51., Snt. 13 (Srn. Bs. 115. — Hý.).