Stráž, stráže, e, strážka
Stráž, stráže, e, strážka, y, f. (zastr. stráza, v Ž. wit. 89. 4. strasa, strazie), vz Hráze. Strsl. strazh a straža custos, custodia ; koř. strg, příp. -j? a ja. Mkl. B. 72., 77., 181. S. = střežení, ostříhání, die Wache, Hut, Warte, Bewachung, das Wachen. V. Stráž tajná, Pulk., denní, jitřní, D., noční. Věrně na s-ži býti; Na bedlivé s-ži býti. Dch. Uvolil se k s-ži státi. U Žamb. Dbv. S. státi šp. m.: ve n. na stráži. Tys drahý poklad můj a já jsem pastýř tvůj: bok tobě otvírám a v stráž tě zavírám. Sš. P. 67. Stráž má položena býti ústům, aby ani uži- tečného slova nezavřela ani škodlivého ven nepustila. Hus I. 232. Kněžie mají vysoce držeti s. nad lidem, aby ďábel jich nezkradl a nezhubil; Ten člověk měl jest v s-ži od otce Boha sto ovec; Ó dcery sionské, jenž držíte stráž proti ďáblu, světu a hřiechóm. Hus II. 199., 263., III. 41. (Tč.). Ve stráži i státi. Pč. 27. Jeti v s. Pč. 27. Jenž jsú také j pod mú s-ží (dohlídkou). Žk. 239. V dobré s-i míti (hlídati); něco ve s-i své míti; na s-i býti n. státi. V. Nad něčím s. držeti, míti; na stráži někoho osaditi. Br. Tam státi bude noční stráží. Us. Hlč. Krávu své stráži poručenou ztratil. Kram, Stráž nad něčím vésti. Sych. Na zdech s. dRŽeti. Flav. Pod s-í někoho míti. Sych. Ve si, na s-i na koho státi (číhati). Faukn. Že na tom miestě stráž jměli, tomu lesu Strahov vzděli. Dal. k. 36. Poručil bližniemu vola v stráži. BO. Voják stojí na s-i. D. Na s. táhnouti, zatahovati, jíti; ze s-e přijíti; na s. koho postaviti. Us. Kdožby na koho v s-i stával (číhal). Er. Trabanti pro stráž života. Cyr. Polož s. svým ústům. Lom. — S., vězení, der Arrest. V. Někoho pod s. dáti. Us. — S., m. a f., osoba střehoucí nebo více osob, hlídka, die Wache, Garde, Schildwache, der Wächter. Stráž tělesná, hraničná, polní, u zbraně, praporeční, vojenská, městská, ztracená, životní, Jg., andělská. Kom., dů- chodková, finanční, pohraniční, noční (po- nůcka), denní, pluková. J. tr. S. ponocná, die Schaarwache, Dch , topičů (Heizerw.), pomezná, Gränz-, jednotlivá, der Wach- posten, Dch., ohňová, Feuer-, bezpečnosti, Sicherheits-, zemské bezpečnosti, ochranná, Schutz-; přední a) polní hlídky, Feldwachen, b) valné, die Hauptposten, c) záloha před- ních s-ží, die Vorpostenreserve, vz Hlídka, stábní, táborní, hlavní, přisouvací, Train-, parková, Park-, posádková, Garnisonsw., u brány, Thor-, na počesť, Ehren-. Čsk. S. osobni císaře rakouského: 1. tělesná stráž (arcierní), 2. královsko-uherská s. tělesná, 3. s. životních strážníkův n. trabantů, 4. s. jezdecké švadrony, 5. dvorská hradní s., 6. královsko-uherská korunní. Rf. S. ná- rodní, Us., prachární, zámecká, zákopní, žalářní. S. N. S. jde mimo. Stráž postaviti, měniti, Us., zaváděti, rozestaviti. D. Urážka s-že. J. tr. Ježto Pavel praetprskou stráž okolo sebe měl. Sš. II. 157. Římané stráž každou třetí hodinu vystřídali. Sš. Mt. 210. Stádo jinému s-ži poručil. Bj. Já jsem byl dán za stráži tomuto hřiešnému. Pass. 9. (Hý.). Ctě matku a Josefa otce t. j. pilného stráži a chovače; Skrze zeď viničnú, jenž brání zvěři, znamená se angelská s. Hus I. 139., III. 32. Jáť jsem anděl jeho stráže. GR. Vzal tři stráže siencievé (vestibuli); Ó stráže lidský; Byl mój s. na cestě. BO. Od městských stráží. Bj. Králi dobrotivosť místo s-že bude. Kom. S. míti. Vrat. S-mi se ohraditi. Kom. S. vypraviti; na s. přijíti, naraziti. S. ho popadla, zatkla, sebrala. Us. Slyše stráže volanie pastušino. Rkk. 31. Niťbych stráž tvój býti žádal, bychť sě co lepšieho nadál. Výb. I. 153. 17. In cujus parté habitant homines, qui vulgo ztras appellantur, quorum erat officium quandam viam custodire, der Gränzwächter. Gl. 324. Moverat quaestionem et intromissionem de teloneo id est stráž cum silva et custo- dibus ad hoc pertinentibus, der Zollwächter. Gl. 324., Arch. III. 307. a. 1321. — S., místo, kde se střežení děje, die Wache, der Wachposten. Ad custodiam, quae vulgariter dicitur strasa. Er. Reg. 1143. Když vojáci na s-že zavozováni a zase ze s-ží do ležení odvozováni byli. Skl. 326. Na s. jíti, při- vésti. Hlavní s. Us. Na s-ži státi. Er. P. 458. — S., der Hinterhalt, die Lauer. Kdožby na koho v s-ži stával chtě jej jíti a škodu mu učiniti anebo jej zamordovati. 1564. Gl. 324. Bývali jsú ve s-žiech a loupili. Pč. 10. Z tajných s-ží na ně se vyřítili. Pulk. — S., čas, ve kterém střežení se děje, die Wache. S. čtyř hodin. První, druhá, třetí s. noční. L — S., der Ort an der Achse, wo die Buchsen o. Eisen an der Nabe anstossen, der Achsenstoss. Us. Dch. — S. = okraje, nazvané s-že, Kopfstück und Fussstück, m. Prm. IV. 200. — S., Wartenberk. J. ze Stráže. Pal. Děj II. 1. 296. - S., němec. Platz, město a) u Jindř. Hradce, b) v Ta- chovsku, vz S. N.; Landshut, místo u Bře- clavy na Mor. Šb. — S., něm. Strasch, ves a) u Čimelic, b) u Sušice. PL. — Cf. Tk. III. 119., IV. 741. — S., něm. Hochwartel, ves u Domažlic; německy Tschoschel, ves v Chebsku; Neustadtel, mé. v Chebsku.