Stražiti, strážiti
Stražiti, strážiti, il, en, ení; stražívati, strážívati = stříci, hlídati, hüten, bewa- chen. — co (komu): jehňata. MM., Vš. Háj stražil mou chaloupku. Us. Po římsku dal jej (Petra) s. Sš. Sk. 142. Žabu s-žil kolik hodin. Klda. Pán ji v mládí strážil. Sš. Srn. bs. 148. — na koho (číhati; po- líknouti, auf Jemanden lauern, ihm nach- stellen). On na něho straží. Ros. S. na za- jíce, na kuny, na ptáky, na myši. Us. Sd., Brt.