Strhnouti co
Strhnouti co: pouta, Us., sieti Hus I. 363. Toť kašel, až by člověka strhal. Dch. Když tento list přečteš, véřímť, že jej ihned ztrháš. Arch. II. 17. — odkud. Žáka ze školy s. Us. Rgl. S-hla s beder svoji řízu. Vrch. Bernart s toho práva (zemského) se nechce s., sich lossagen. Soud. kn. opav. S. někomu bělmo s očí. Osv. Strzie s nieho (dřeva) ovoce a sní. Rkp. Mus. 1884. 240. A s-ly s masem žíly z jeho kostí ostré pily. Jiří v. 226. — co čím. Vodnými vl- nami z-li sú cěsty mé. BO. — co komu. Už Slovensko vstáva, púta si ztrháva. Sl. ps. Aniž si proto hlavu s-nu. Sá. — kam. Strh' ji nahou ve svůj klín. Vrch. Židé obchod na se s-li. Mus. 1880. 23. S. vládu na sebe. Osv. — koho k čemu: k po- tlesku. Lum. — co s kým: obchod (zru- šiti). 1520. Mus. 1884. 446.— kdy odkud s kým kam. Ale s pole chci ve 12 dnech s svými s. (odtáhnouti). Arch. VIL 301. V zimě k moři se strhují, aby zimu snésti mohli. Kosmogr. 72. a Každý rok dvoje boty strhá. Us. Tč. — si co kdy. Strhl si dech při ohni (nemůže vydychovati). Brt D. 269. — co več. Hlas jeho strhl v sou- zvuk stěny sluje. Vrch. — se zač. Za turák, za dva ztrhla se svadba (o tých, ktorí sa nepochytre seberú alebo svadbu ledajako odbavia). Slov. Zátur. Nápr. 14.