Strní, í, strnisko, a, strniště
Strní, í, strnisko, a, strniště, ě, u Pří- hrami strno. strniště, také na Mor. a kromě toho: strmisko, a, n.= přižatá sláma ze země strmící, die Stoppel, der Stürzel am Felde. V. Strsl. str?n?, stipula, rus. sternja, vl. quae strata sunt: příp. -n?, -isko, -iště. Mkl. B. 119., 277., L. 80. Nezaorané s. = zmet, změt. Sp. Strniště, V., BO., str- nisko. Korn. V strništi ryby loviti (o věci nemotorné se říká). Ros. Narodil se na str- ništi (o zďobaných od neštovic). Vz Hrách, Zdrápaný, Tělo. C. — S. = pole, na kterém strniště stojí, das Stoppelfeld. S. orati (pod- mítati), D., zmetovati, podtrhnouti, stoppeln; na podmět, do strniště, do zmeti síti; pastva na strništi. Šp. Hledejme tu myšku v oves- ném strnisku honem dneska. Sš. P. 619., 728. (Tč.). — S., český tanec. Dch.