StrojitiStrojiti, il, en, ení,
strojívati = hotoviti, připravovati, be-, zubereiten, verfertigen, zu- rüsten, rüsten, zu rechte machen, anschicken, beschicken, Anstalt machen, vorbereiten;
hotoviti se, chystati se, sich anschicken;
oblékati, ankleiden;
se =
chystati se, při- pravovati se, sich bereiten, sich anschicken, Miene o
. Anstalt machen
, sich fertig machen, halten, sich auf etwas gefasst machen;
oblé- kati se, sich ankleiden. Jg. —
abs. Tak jim to jíti musí, jakž oni myslí a strojí. Čr. Nestroj (nečiň hlouposti)! Us. —
co, koho, se. Řečník mluví přístroje se (přípravě se), i bez strojení
. Kom. Kdy se strojíte domů (se chystáte)? Us. Jak jde kroj, tak se stroj. Prov. Jg. S. komedie, hru, hry, hudby, di- vadla, kvas, hody, hostinu, jídla, krmě, med (uměle připravovati), V., žalobu, rozprávky
, zemi (n
. pole = orati), Jel., lahůdky, honby, šípy, kolby, kratochvíle, lečky, pohodlí, úkla- dy, víno n. syrup (uměle připraviti), Kom., svatbu (svatební veselí, V.), housle (nastro- jiti, naladiti
, stimmen), D., vojny, bouřky, zrady, smilstvo, pšenici (vlhkou udělati, práti aby při mletí šupiny lépe se oddělovaly), spisy, písma, kázání
, večeři, oběd, snídaní, nevěstu (oblékati ji; 2.) u jirchářů = kůže do sudu klásti), past', pána (oblékati), Us., koně (řemení na ně dáti, D.; v běhu cvi- čiti, V
.), zemi, pole (orati), Jel
., zahrady, Kom., jedy, Reš., nápoj. Kom. Obilí st. a mlíti. Us. S
. vůz (žebřiny naň dáti; opak: rozstrojiti). Us
. Psčk. S. lože, postel, Pk., kraviny (u koželuhů)
, Skř., žert, Dch., kůži (zurichten). Šp. Ženy ruby stroja (= v do- mácnosti pracujíce oděvy strojí, zhotovují). Rkk. 69., Bdl
. Obr. 24. Stroj, pachole, košinu, pojedem na hostinu; Umřu-li v cizině, kdo dá pohřeb strojit'? Sš
. P. 100
., 453. Války, krabošky, almužny, dlúhé modlitby s. Hus I. 175., 302., 451., II. 192. —
co komu: zálohy, osidla, Sych., léčky, záhubu, úklady
, sobě kratochvíle, Kom., smrť, Jel, Alx., Bohu díky. L. Smělť jsem mu kuklu s. Dh. 113. S. někomu něco zvlášť, Einem eine Extrawurst braten. Dch. Dám ti pohřeb stro- jit, na všecky zvony zvonit. Sš. P. 394. Což móž bláznivějšieho býti než oheň sobě s., aby v něm hořal? Hus III. 140. Lživá ústa vlastnímu pánu úklady strojí. Kmp. Umí ry- bám nástrahu s. Us
. —
komu co v čem. Strojil jsem sobě kochání v tom. Kom. —
co, se k čemu: lože k ležení, se k utíkání, se k starému houfu s. (ku smrti), V., se k boji, Flav., Troj., se k práci, k vojně, něco k jídlu, D., loď k boji, Pref., housky k peci, Us
., rudu v hutích k rozpouštění, Vys
.; koho ke škodě (vésti)
. Plk. Aby řád desk zachován byl a lidé aby se zbytečně k ško- dám nestrojili
. Zř. F
. 1. C
. XVII. Stroj čelo k mračení. Dch. K řeči se s
. Smil v. 1178. Aby kněžie, jenž se k boji tělestnému SRojie, viděli; Ke zlému skutku sě i jiné stRojí. Hus I. 170., 265. Vsie sě ku sědániu strojí tu
před hradem
v šíré lúcě. Rkk. 41. Hry komu k poctivosti strojiti. Vus. —
se k čemu proč: pro zemské a obecné dobré. Arch. I
. 43. —
co pro koho: hospody pro příchozí. Kom. —
se k čemu kdy: mezi vyjednáváním (= vyjednávajíce) k válce se strojiti
. Ml. —
co, se kde, kdy. Na sv. Bartolómy velká hostina se strojí,
u rych- tářů žádné (= žádný) vo ní neví. Sš P. 123. Víno
za mlada
před kysnutím tak strojené
, aby sladkotu svou vezdy zachovávalo. Sš. Sk. 21. K řádu kněžskému nemá dopuštěn býti
, ktož ty hry
v svátky strojí. Hus I. 302. A mnišie na nové mši tancě strojie. Hus II
. 28. —
oč. Chudí lidé o statky strojí. Vodn. —
koho oč (připraviti). Lidi nevinné o hrdlo s., o statky
. V., Arch
. rkv. Chtě jiné o jich spravedlnosti s. Zř. F. I. — Sych
., Eus., J. tr. —
co, se kam, do čeho. S. se do města (chystati se), Bar., se do zbroje, Cyr
., kůže do třísla s. (klásti)
. Ros
. S. se do pole
. 1546. Er. Můj milý se strojí do cizé krajiny; Pěkna pani stoji, do sukně se stroji, a dy do ni sahně, zlaty groš vy- tahně. Sš. P. 659., 773
. Strojí se do ko- stela, jako chudý král do boje. Vz Chudý, Nuzný. Us
. Před našim domem stojí kůň vraný, strojí se šohajek do vojny na nim
. Sš. P. 597. Na jaro do pole se strojí. Žer. L
. I. 91. Dávno a několikráte strojil se apoštol do Říma
. Sš
. I. 143. —
čeho. Ten toho strojil (neurčitou měrou, jinak : s
. co). —
co z k
oho,
z čeho. Člověk z daně tvojí Bohu oběť strojí; Satan z vášní světu strojí modly. Sš. Bs
. 167
., 175
. Kožišník z koží kožichy strojí; Z něčeho lahůdky s
. Kom
. Žerty, posměch, posmíšky si z někoho s. Nz., D. Nápoj z vína a medu s., V., olej z květu. Byl. Z mouchy slony s. (dělati). Prov. —
co o čem. Hádky o něčem s. Plk. —
co, se s čím: potravu s octem. Stroj sa, dceruško, stroj sa s námi. Mor
. Brt. Strůj se, děvče, s nami, máš być našum pani
. Sš
. P
. 790. S tím se vším strojím ku králi do Znojma. Žer. 311. —
co kde. v kuchyni,
u dvora (vařiti). D.
Mezi oby- vatelstvem smýšlení s
. vládě příznivé. Us. Dch. Vz S. co kde kdy.
komu kde. Ješto mu dole
na zemi tělesné pokrmy strojili. Sš. Sk. 123
. —
se kde v čem Ve skvoucím a bílém oděvu se u Římanů ti strojili, kdož se o vznešený úřad ucházeli. Sš. L
. 208. —
co,
se na co, na koho, kam. Na dalekou cestu se strojiti. V. Ne- přátelé se na nás strojí. Žer. Jídla na stůl, Har., na někoho záhubu s. Us. Na někoho něco zlého s. Us. Dch. Strojí se jako Mar- kout na vojnu
. U Litomš
. Dr
. Má nejmilejší na pole se strojí. Er. P
. 110. StaRá Pivníč- ková na jarmak sa strojá; Ešče jeden man- del stojí a na ten se sedlák strojí; Strojiti se na hody do hospody
. SŠ. P. 150., 544., 688. Sojcar odpírá, že židovi oštěpem ne- hrozil, ani se naň strojil. NB. Tč
. 30. Cho- vají koně krásné a přípravu pyšnú na ně strojí. Hus I. 442
. Léč na lišky s. Sych. Stroj na stůl! Us. —
co proti k
omu: úklady proti sobě strojiti. Ml
. Stroj si, synečku, hlavičku, proti tomuto věnečku
. Sš. P
. 201
. Strojili se proti sobě válkami. Arch. I. 8. Lektvař proti vodnatelnosti stro- jiti. Byl. —
se. Stroji se, strojí, že bude pršet = chystá se k dešti. Sl. ps. II. 4. 61. Mraky se strojí. Er. P. 143. Stroj se, La- zare, máš čas, jde pro tebe s nebe hlas; Přiletěl k okýnku, zaťukal na sklénku (= okno): stroj se milá
, stroj; Do kostela zvonijú
, panenky se strojijú a já nebožátko kolíbu děťátko! Sš. P. 20., 115., 202. (Tč) Kdež se váš úmysl strojí. Dh. 149. Jaký (Jak jde) kroj, tak se stroj. Prov. Dch., Šd
. Kam se on jen strojí? Us. Dch. -
se od koho. Strojí se Marjánka od mamičky. Er
. P. 322. —
se po čem. Po slunku se strojím. Sš. Bs. 13. —
se, k
oho (k
omu) v co. S. se v boj Dch. S
. koho v roucho svatební. Č
. Stroj se v rúcho bílé. Sš. P. 10
. Jim se v krásu strojí a je slastmi kojí. Sš. Bs. 2. —
jak
. Obyčejem ďáblovým strojie proti zřiezenie božiemu chlipné spřeženie. Hus I. 207. Strojte pajmámo s vopoňó, už se vám ženci přiženó. Sš. P
. 558. —
(co komu) jak
dlouho. Armáda
od dávního času stro- jena byla
. Dač. I. 164. Strojil jim p
o čtyři tisíce let příští svrchované lásky své. Sš. J. 54. —
co čím. Těla mrtvá k trvanlivosti těmi masťmi strojili. Br. Oheň sobě věčný hřie- chem strojí; Svým frejem strojí tobě tyto zlosti. Hus III. 140., I. 223
. Vz S. co proti komu. —
s inft. Tam vyjeti strojím. Žer. Kdo nejvíc živ býti strojí
, umře. Kom. Strojím do Prahy jíti
. Ros. Králem býti strojil. Br. Strojím se poslouchati. Kom. Oč sestrojíš pokusiti. Sych. Muziku dělat strojí. Rol. vánč. Jak já nemám smutná zaplakati? miloval mě, strojí mě nechati; Sak vy o tom dobře víte, že se ženit strojím
. Sš. P. 320., 574. A když sem sě strojila na ni žalovati. NB. Tč. 240. Odtud do Hamburku vyjeti strojím. Žer. Zase Vaší Milosti psáti strojím
. Žer
. 18
. Mám toho jistou správu
, že kní- žata a stavové slížstí strojí se měšťanů opavských tuze ujímati. Žer. 345. Město opustiti strojil i se
. Bart
. Strojili se krále podporovati
. Cr. Strojíce se zahynouti
. Br
. —
se supinem. On se strojí spat. Dch
.