Strojiti
Strojiti. — abs. Dej pokoj, nestroj (ne- zlob)! U Žel. Brodu. Otm. — co: čáru, Zpr. arch., loďstvo, J. Lpř., zpěv, Lpř., pikle, nástrahy, Šmb., kouzla. Jrsk. Jakož panie neb panny své prsy strojie okazujíc. Št. Kn. š. 163. — k čemu (jak). S. se k smíti, Mcha., k slubu (k svatbě), Brt. P. 145., k poli (k vojně). Arch. IV. 406. Ktaráž vším snaženstvím strojí se k skokóm, k tan- cóm svým ruúhem i vší postavú. Št. Kn. š. 102. — kde: na mlatě = babiti, ometati a vše připravovati. U N. Bydž. Kšť. — do čeho. Koně do vozu s. Er. P. 324. Aby věděli, nač své dietky mají s. do zákonóv. Št. Kn. š. 129. — na koho. Pod okénkem stójá, na šuhajka strójá (úklady činí). Brt. P. II. 353.— co proti čemu. Stroje proti jeho mysli hrdosti světské. Št. Kn. š. 91. — se več: v perly, v zlatohlav. Čch. Bs. 82. — s inft. Kdož se na cestu vydati strojí. Dik. II. 63. P. Kašpar nehrubě se strojí platiti. Žer. L. III. 96. — komu. Jděti si s. (hráti). U Žel. Brodu. Otm.