StromStrom. Cf. Strměti. Šf. III. 525., Mkl. Etym. 326. b., Baum v Sl. les. S. životní, Sbtk. Rostl. 13.-16., 98, 106., 141., 142., 183.—184., 195, světový. Ib. 77.-80, 120. až 121., 139., 144. S. dokažený, abständig, hřídelný, Well-, hubený, abholzig, křivý, nabažený, anbrüchig, nárožní, Trauf-, ne- mocný, krankhaft, podřízený, untergeordnet, přestálý, überständig, plnodřevný, vollholzig, rovný, utlačený, unterdrückt, vládnoucí, herr- schend. Škd. Stromy a keře v mor. národ. písních. Vz Brt. N. p. III. str. XCII. Máme letos ovoce, až se stromy lámou. Sá. Ten mladý lid roste jako stromy. Dch. Kdo nasází mladých stromků, bude vážen od potomků. Us. Tč. Kdo si hledí stromků, má chválu od potomků. Us. Bf. Čím ne- skorí strom vyrostá, tím pevnější stojí. Mor. Tč. S. sázeť nejlépe, když jde druhá čtvrť dolů; čím více dolů, tím lépe pro ovoce; štěpit také tak. Val. Vck. Když strom ve dvou čtvrtích (měsíce) kvete, není ovoce stálé, porušení vezme. Val. Vck. Padá-li list zrovna pod s., bude lacino a točí-li se na všecky strany, tož jde chléb se všech stran. Val. Vck. Když s. porušen jest, běží každý z něho dříví dělat (člově- kem v neštěstí postaveným každý pohrdá). Exc. Pod nízkým stromem vysoko neská- kej ; Veliký strom má malé kořání. Bž. exc.
Hádanky. 1. Kolik je na stromě listu? Kolik stopek. Brt. 2. Na vesno obvese luje, na podzim obživuje a v zimě ohřívá. — 3. Vylez na mne, otrhej mne, jenom mne neuraz, dám ti na přes rok zas (strom) Stojí stojanka, na stojance visanka; když visanka spadne, chlupatý ho chlamne (strom, hruška, trávník). Brt. Dt. 150., 160., Km. 1886. 738. Pověry o ovocném stromě. Vz NZ. I. 334.
